Dnes je úterý 7. května 2024., Svátek má Stanislav
Počasí dnes 12°C Občasný déšť

Aktualizováno: Osmý den války. Pokud nebude bezletová zóna, Západ by nám měl dát letadla, míní Zelenskyj

Aktualizováno: Osmý den války. Pokud nebude bezletová zóna, Západ by nám měl dát letadla, míní Zelenskyj
Ukrajinci stojí při sobě. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu minulý týden, boje pokračují už osmý den | zdroj: Profimedia

Po leteckých útocích v různých částech země hlásí Ukrajina mrtvé. Osm lidí včetně dvou dětí zemřelo při zásahu domu ve městě Izjum u Charkova. 

(AKTUALIZOVÁNO, 19:03) Objevují se spekulace o tom, že Rusko možná zavře hranice a vyhlásí stanné právo.

(AKTUALIZOVÁNO, 18:23) Ukrajina žádá podporu Západu. Pokud spojenci nemohou zařídit bezletovou zónu nad zemí, měli by Ukrajině poskytnout letadla, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedla tamní média. Hlava státu zdůraznila, že světové společenství bylo při pomoci Ukrajině nerozhodné, píše Reuters.

„Pokud nemáte sílu a vůli k uzavření nebe, tak mi dejte letadla. Dejte mi letadla. Pokud nebude nás, nedej bože, pak tu bude Lotyšsko, Litva, Estonsko. Další bude Gruzie, Moldavsko, Polsko. Půjdou až k berlínské zdi,“ řekl Zelenskyj na ruskou adresu na tiskové konferenci podle serveru Ukrajinska pravda.

Prezident zároveň poděkoval zemím, které Ukrajinu podporují a dodávají zbraně. „Ale přišlo to pozdě,“ prohlásil a dodal, že prodleva stojí „tisíce životů Ukrajinců“.

Zelenskyj se podle serveru RBK Ukrajina obrátil rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina a vyzval ho, aby zasedl k jednacímu stolu. „Jsem normální chlap. Sedni si se mnou, mluv, čeho se bojíš?“ nechal se slyšet.

(AKTUALIZOVÁNO, 17:02) Státy Evropské unie se dnes shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Novinářům to po jednání unijních ministrů vnitra řekl český ministr Vít Rakušan. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.

Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:59) Evropská unie je připravena zavést vůči Moskvě další sankce, pokud se dál zhorší situace situace na Ukrajině, na kterou minulý týden zaútočila ruská armáda. EU hodlá také odbourat svou závislost na dodávkách plynu a jiných energetických surovin z Ruska. Při dnešní návštěvě Bratislavy to novinářům řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Podpořila integrační ambice Ukrajiny a podporu v této souvislosti vyslovila i Gruzii a Moldavsku.

„Ty sankce, které jsme již zavedly, budou mít na Rusko masivní dopad. Pokud se situace bude zhoršovat, zavedeme další sankce. Musíme být připraven také na odvetná opatření ze strany Ruska,“ řekla von der Leyenová, případné nové postihy vůči Moskvě neupřesnila.

EU už například vyloučila velké ruské banky z platebního systému SWIFT, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Pro ruské letecké společnosti státy EU uzavřely svůj vzdušný prostor, na svůj sankční seznam přidaly jména řady s Kremlem spojených osob.

Evropský blok podle šéfky EK zvládne stávající topnou sezónu i v případě, že by Moskva zastavila dodávky zemního plynu. „Naši partneři, kteří dodávají zkapalněný plyn, jsou nám ochotni poskytnout další dodávky. Jsme připraveni odbourat závislost na ruském plynu a dalších energiích,“ uvedla von der Leyenová, v této souvislosti zmínila investice do udržitelných zdrojů energií.

Snížení závislosti EU na dovozu energií z Ruska podpořil na společné tiskové konferenci se šéfkou EK slovenský premiér Eduard Heger, jehož země stále pokrývá svou potřebu plynu či ropy právě zejména importem z Ruska.

EU je podle von der Leyenové připravena pomoci zemím, které zasáhla uprchlická vlna v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Slovenské hranice s Ukrajinou překročilo od ruské invaze 79 000 osob. Von der Leyenová ocenila také pomoc a solidaritu Slováků s uprchlíky a vyslovila se pro vytvoření humanitárních koridorů na Ukrajině tak, aby obyvatelstvo mohlo opustit místa bojů.

Podpořila rovněž integrační ambice Ukrajiny. „Tito odvážní lidé, kteří jsou ochotni bojovat a umírat za naše společné hodnoty, patří do naší evropské rodiny,“ řekla von der Leyenová. V této souvislosti podpořila také Gruzii a Moldavsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí podal žádost o přijetí své země do EU.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:22) Další vyjednávání mezi zástupci Ruska a Ukrajiny začaly.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:55) Evropská unie vyzývá k okamžitému příměří na Ukrajině. Na twitteru to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je v současné době na návštěvě v Moldavsku.

„Tato válka musí okamžitě skončit. Vyzývám k okamžitému příměří a k okamžitému zřízení humanitárních koridorů,“ napsal Borrell na twitteru.

V dalším příspěvku dodal, že blok stojí při Moldavsku, které hostí více než 20 000 dětských uprchlíků, kteří Ukrajinu opustili kvůli „Putinovým bombám“. „Počítejte s podporou EU. Stojíme společně za mírem na našem kontinentu,“ uvedl Borrell.

„Dnes ráno jsem navštívil uprchlické centrum v Kišiněvě. Jsem zdrcený příběhy lidí, kteří byli nuceni uprchnout z Ukrajiny, protože ruské síly pokračují v ostřelování civilistů,“ napsal unijní diplomat. Dodal, že lidé v Moldavsku projevili mimořádnou velkorysost a poskytli bezpečný průchod téměř 120 000 lidí. Řada uprchlíků z Moldavska pokračuje dál na západ, kde mají příbuzné či známé.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Ukrajiny uprchl během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Do Polska přišlo od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přibližně 575 100 uprchlíků.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:54) Ukrajinský parlament dnes schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek a peníze ruských firem na Ukrajině. Rozhodovat má bezpečnostní rada státu na návrh vlády. Vláda má také sestavit seznam objektů, podléhajících nucené konfiskaci, uvedla stanice BBC. Poslanci také schválili výnos prezidenta Volodymyra Zelenského o všeobecné mobilizaci.

Zelenskyj dnes pohrozil Rusku, že se Kyjev bude domáhat odškodnění za způsobené škody a také válečných reparací. „Opravíme každý dům, každou ulici, každé město. Říkám Rusku: naučte se výraz reparace a odškodnění. Nahradíte nám v plném rozsahu vše, co jste spáchali našemu státu, každému Ukrajinci,“ zdůraznil.

Agentura Unian poznamenala, že není jasné, kolik poslanců podpořilo přijetí zákona o zabavení majetku Ruské federace a jejích rezidentů. Parlament totiž jedná za zavřenými dveřmi.

Ukrajina osmým dnem čelí útoku ruských jednotek, které však z větších měst dosud ovládly jen přístav Cherson při ústí Dněpru do Černého moře.

Ukrajinský parlament se také obrátil na OSN a další mezinárodní organizace, aby vyslaly na Ukrajinu mírové síly. Generálního tajemníka OSN požádal o zprostředkování při ukončení konfliktu, uvádí Unian.

(AKTUALIZOVÁNO, 10:30) Izrael se chystá v příští zásilce humanitární pomoci na Ukrajinu dodat i polní nemocnici. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to stanici Rešet Bet řekl izraelský ministr zdravotnictví Nican Horovic. Upřesnil, že nemocnici budou spravovat pouze civilisté.

„Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu vojáky,“ řekl Horovic s tím, že nemocnici budou obsluhovat výlučně civilisté.

Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynul více než týden. Ve válkou zmítané zemi jsou podle izraelského ministerstva zahraničí stále tisíce izraelských občanů. Mluvčí izraelské diplomacie Lior Hajat rádiu Rešet Bet řekl, že bylo z Ukrajiny evakuováno zhruba 3000 Izraelců a dalších 4000 až 5000 jich v zemi stále je. Doplnil, že Izraelci, kteří jsou v Kyjevě nebo Charkově, se nemohou bezpečně dostat na hranici.

(9:18, původní zpráva) O leteckých útocích a dalších podrobnostech informovala agentura Unian s odvoláním na místní úřady. Oběti leteckého bombardování jsou hlášeny i ze západní části země. Informace sdělované ukrajinskými úřady není možné ověřit.

V Charkově dopadly dvě rakety na úřední budovu a zasažen byl pravoslavný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. V úterý zemřela v druhém největším ukrajinském městě místní pracovnice Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), uvedla v noci na dnešek organizace.

Při středečním leteckém úderu na kontrolní stanoviště u města Korosteň poblíž Žytomyru zahynuli dva lidé a dalších pět bylo zraněno, uvedla místní média s odvoláním na starostu Volodymyra Moskalenka.

Kyjevem v noci na dnešek otřásly nejméně čtyři silné exploze, píše Unian. V metropoli, ale i v Žytomyru, Lvově, Lucku či Ivano-Frankivsku na západě země zněl podle serveru RBK Ukrajina letecký poplach.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že za uplynulý den sestřelila protivzdušná obrana tři ruské letouny a dva vrtulníky. Rusko ztráty svých letounů nezveřejňuje.

Cherson v obležení

Starosta jihoukrajinského přístavu Cherson zřejmě naznačil, že město padlo do rukou ruských sil. Informoval o tom dnes server BBC News, který zároveň poznamenal, že tuto informaci nemůže nezávisle ověřit. Moskva už dříve uvedla, že ruští vojáci černomořský přístav obsadili, ukrajinské úřady to popřely.

„Dnes byli na městské radě ozbrojení návštěvníci,“ napsal na facebooku starosta Ihor Kolychajev a dodal, že vojákům řekl: „Nemáme ve městě ukrajinské ozbrojené síly, jen civilisty a lidi, kteří tady chtějí žít.“

V Chersonu je podle starosty zavedený zákaz vycházení od 20:00 do 06:00 místního času. Do města mohou vjíždět pouze auta s potravinami, léky a některými dalšími zásobami. Auta mohou jezdit jen „minimální“ rychlostí a chodci se nesmí po městě pohybovat ve skupině větší než jsou dva lidé.

„Zatím je to tak. Vlajka nad námi je ukrajinská. Aby tomu tak bylo i nadále, je třeba splnit tyto požadavky. Nic dalšího v tuto chvíli nemůžu nabídnout,“ doplnil starosta.

Stanice BBC dříve napsala, že pokud by Cherson skutečně padl, jednalo by se o největší Ruskem dobyté město od počátku ruské invaze na Ukrajinu.

V Chersonu žije zhruba 300 000 obyvatel. Ruská vojska na jihu Ukrajiny útočí i na přístav u Azovského moře Mariupol, už dříve dobyli nedaleké město Berďansk.

Německá pomoc Ukrajině

Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela. Dodávku schválilo německé ministerstvo hospodářství, informuje dnes agentura DPA s odvoláním na ministerské zdroje. Jde o zbraně sovětské výroby, které měla ve výzbroji Národní lidová armáda (NVA) bývalé Německé demokratické republiky. České ministerstvo obrany ve středu potvrdilo zprávy serveru Aktuálně.cz, že Česko poskytlo Ukrajině 160 protiletadlových střel Strela za 38,5 milionu korun.

Německo v posledních dnech změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi posílat těžké zbraně. DPA uvádí, že ministerstvo obrany už několik dnů zjišťuje, zda a jaké další zbraně by mohly z Německa putovat na Ukrajinu.

Vláda kancléře Olafa Scholze v sobotu rozhodla, že Ukrajině dodá 1000 protitankových zbraní a 500 raket země-vzduch typu Stinger. Zdroje z německé vlády ve středu uvedly, že Německo zásilku ukrajinské straně předalo.

Z Česka bylo na Ukrajinu přepraveno 4000 dělostřeleckých granátů, tisíce pušek a pistolí s miliony nábojů a těžká technika v hodnotě 400 milionů korun, kterou resort obrany z bezpečnostních důvodů blíže nespecifikoval. Součástí poslední zásilky byly i protiletadlové rakety Strela. Ty jsou součástí výzbroje armád zemí bývalého východního bloku od 60. let.

Zdroje: