Osahejte si Picassa. Nové muzeum vám zboří představy o zážitku
31. 5. 2025 – 9:55 | Zpravodajství | Alex Vávra
Za zamčenými dveřmi a v tichu muzejních skladů ležely desítky let zapomenuté poklady – od gotických stropů po šaty haute couture. Teď se poprvé dostávají na světlo a návštěvníci si je mohou nejen prohlédnout, ale i osahat. Nové londýnské V&A Storehouse mění pravidla hry – místo vitrín a zákazů nabízí zážitek, který spojuje minulost s přítomností rukama i očima.
V Londýně se právě děje něco mimořádného. Od 31. května se návštěvníkům poprvé otevírá nový výstavní a badatelský prostor V&A East Storehouse – místo, kde se sbírky jednoho z největších světových muzeí umění a designu poprvé po desetiletích dostávají z temných skladů na světlo. A co víc – některých z nich se můžete i dotknout. Projekt vznikal přes deset let a proměnil běžné depozitáře v unikátní expozici, která radikálně mění zažitou představu o tom, co znamená muzeum. Storehouse sídlí ve čtyřpatrové budově (tři patra jsou přístupná veřejnosti) a skrývá více než 250 000 předmětů – od římských fresek a gotických obrazů přes módu avantgardních návrhářů až po divadelní opony, motorky nebo náprstky.
Kabinet kuriozit pro 21. století
Při vstupu na místo na vás dýchne vůně dřeva – možná z nejstarší komody sbírky, pocházející z roku 1410. Před vámi se tyčí regály jako z obří, řemeslné IKEA, plné obrazů, soch, figurín a stolků. Prostor navržený americkým studiem Diller Scofidio + Renfro vypadá jako snový kabinet kuriozit, kde vedle sebe stojí rytířská zbroj, loutky i starožitné dózy na sušenky.
„Sbírka V&A je už sama o sobě výstřední,“ říká architektka Elizabeth Diller. „A my jsme se rozhodli to nechat vyniknout – žádné řazení podle abecedy nebo data. Jen fascinující chaos napříč staletími a kontinenty.“ Tento způsob prezentace odkazuje ke stylu 16. století, kdy sběratelé často vystavovali své poklady bez ohledu na souvislosti – jen pro radost z objevování.
Dotkněte se historie
Ač si žádný exponát samozřejmě neodnesete domů, dotýkání se některých předmětů není zakázáno. Pokud vás láká podržet si v ruce třeba několik set let starou botu, stačí si přes online portál zarezervovat místo v badatelském centru. Tam vás odborníci naučí, jak s kulturně cennými předměty správně zacházet. Zájem je velký – mezi prvními přihlášenými jsou výzkumníci, módní nadšenci i nevěsty hledající inspiraci pro svatební šaty. Nejčastěji žádaným kusem je fuchsiové večerní šaty Cristóbala Balenciagy z roku 1954, jejichž hedvábný taft vypadá zblízka téměř jako perleť. Kate Parsonsová, ředitelka péče o sbírky, k tomu říká: „Není důvod se bát. Vše jsme důkladně promysleli. Tyto sbírky patří veřejnosti – a je úžasné, že je konečně můžeme zpřístupnit.“
Vzácné návraty a zapomenuté poklady
Některé předměty se vystavují poprvé po desetiletích. Třeba dechberoucí strop z Altamiry – pozlacený trámový strop z konce 15. století pocházející z Toleda – nebyl veřejně k vidění desítky let. Anebo monumentální, desetimetrová replika Picassova obrazu „Dvě ženy běžící po pláži“, kterou v roce 1924 použila kočovná baletní společnost. Tato opona, mimochodem podepsaná samotným Picassem, je na očích poprvé po více než deseti letech. A právě v tom spočívá síla Storehouse: probouzí k životu to, co bylo dosud ukryto. Vrací nás ke kořenům sběratelství, k fascinaci předmětem jako svědkem času. Místo, kde se z muzea nestává chrám ticha, ale dům živé paměti.