Jak na dnešním setkání s novináři dále řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), jeho resort se snaží rušit nebo zjednodušit zbytečné agendy, které se za poslední roky nashromáždily. K tomu má mimo jiné přispět portál dopravy, kde motoristé mohou například požádat o nový řidičský průkaz, výpis z karty řidiče nebo si koupit dálniční známku. V budoucnu by měl portál například zprostředkovat i zápis vozidla do registru.

Od letošního března byla prodloužena doba platnosti evidenčních kontrol z jednoho měsíce na jeden rok. Protokol o evidenční kontrole již také není nutné přikládat při žádosti o zápis vozidla do registru. Od příštího roku by měl být také zrušený technický průkaz vozidla a být sloučený s osvědčením o technickém průkazu. Zjednoduší se také zápis změny vlastníka vozidla, které bude možné provést společnou žádostí.

Ministerstvo chce také snížit během příštích dvou let počet pracovníků vyřizujících dopravní agendy o 18 ze stávajících 450 lidí. Uspoří také 15 procent nákladů na energie a 20 procent na plyn. 

Stát bude na dopravní infrastrukturu do r. 2050 potřebovat 5,1 bilionu korun

Stát bude na investice do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu potřebovat v letech 2024 až 2050 celkem 5,1 bilionu korun. Z toho v příštích deseti letech půjde o 2,8 bilionu korun v cenách roku 2022. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně, řekl dále na setkání s novináři Kupka. Dopravní sektorovou strategií by se měla v nejbližší době zabývat vláda.

V současné době je v různých stadiích přípravy 900 staveb na silnicích, železnici nebo vodních cestách. Dopravní stavby jsou podle priorit a důležitosti rozdělené do 161 klastrů, tedy funkčních celků.

Pro realizaci všech chystaných klastrů je podle ministerstva dopravy potřeba zajistit 2,5 bilionu korun, pro zajištění oprav a údržby jde o 1,6 bilionu Kč a jeden bilion korun je určený na projektové balíčky, které nejsou zahrnuté ve funkčních celcích.

Součástí strategie ministerstva je do roku 2033 dobudování kompletní dálniční sítě. Dále se chce zaměřit na vysokorychlostní tratě, dobudování multimodálních koridorů v rámci evropské sítě TEN-T, zajištění dopravní dostupnosti regionů v rámci ČR a přihlédnout také ke specifickým potřebám konkrétních regionů.

Strategie modeluje finanční možnosti veřejných rozpočtů v oblasti dopravní infrastruktury na úrovni 300 miliard korun ročně, nicméně projekty do roku 2033 v některých letech vyžadují kumulovaně až 500 miliard korun. Vedle prostředků ze státního rozpočtu, evropských fondů a úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) ministerstvo počítá s větším zapojením soukromého kapitálu, s tzv. PPP projekty.

Mezi chystané PPP projekty patří na železnici například rychlodráha z Prahy do Kladna s odbočkou na letiště, úsek Nemanice - Ševětín, modernizace trati Brno - Přerov, tzv. Moravské brány, nebo trať Modřice - Rakvice na jižní Moravě. V silniční síti se PPP chystá pro dálnici D4, úseky D35, severní části obchvatu Prahy nebo středočeských úseků D3.