Spolu s Putinem předstoupil před vojáky také ministr obrany Sergej Šojgu. V Kremlu se shromáždilo přes 2500 vojáků, členů národní gardy a dalších představitelů bezpečnostních složek, informovala agentura TASS.

„Rychlé a přesné nasazení jednotek silových struktur pomohlo zvrátit velmi nebezpečný vývoj událostí v zemi, zabránilo obětem mezi civilním obyvatelstvem,“ sdělil přítomným Putin. Wagnerovci zastavili své tažení z jihu Ruska směrem na Moskvu v sobotu poté, co dokázali překonat vzdálenost přes 700 kilometrů a ovládnout armádní stanoviště v Rostově na Donu a ve Voroněži.

„Ochránili jste ústavní pořádek, stejně jako život, bezpečí a svobodu našich obyvatel. Ubránili jste naši vlast před otřesy, prakticky jste zastavili občanskou válku,“ řekl také vojákům Putin.

Podle videozáznamu zveřejněného agenturou RIA Novosti na náměstí pochodovali vojáci za zvuku ruské hymny a salv. Agentura Reuters zdůraznila přítomnost ministra obrany Šojgua, jehož šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin v pátek před vyhlášením tažení na Moskvu obvinil z útoku na své muže.

Žoldnéře z Wagnerovy skupiny platil ruský stát, prohlásil Putin

Žoldnéře z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny plně financoval ruský stát. Jen od loňského do letošního května skupině Jevgenije Prigožina vyplatil více než 86 miliard rublů (asi 21,7 miliardy Kč), řekl Putin při setkání s ruskými vojáky.

„Jen od května 2022 do května 2023 stát vyplatil Wagnerově společnosti 86,262 miliardy rublů na výplaty a prémie,“ řekl Putin podle tiskových agentur. Dodal, že na výplaty připadlo 70,384 miliardy, na prémie 15,877 miliardy a na „pojištění“ navíc ještě dalších 110,179 miliardy rublů (asi 27,8 miliardy Kč).

Prezident tuto poslední položku blíže nijak nevysvětlil, poznamenal list Kommersant na webu a připomněl, že šéf wagnerovců Prigožin dříve tvrdil, že svou žoldnéřskou společnost financoval sám, než si „globální rozšíření“ jejich aktivit vynutilo hledat i jiné zdroje financování.

Agenti ruské tajné služby FSB v sobotu v Petrohradě našli a zajistili celkem asi čtyři miliardy rublů, které podle tamního zpravodajského serveru Fontanka patří Prigožinovi. Ten na sociálních sítích potvrdil, že se jednalo o jeho peníze, a dodal, že na věci nevidí nic strašného. Byly podle něj určeny na platy příslušníků skupiny, na kompenzace příbuzným zabitých bojovníků a na některé další účely. 

Putin wagnerovce potřebuje a patrně se je pokusí včlenit do armády

Po sobotním tažení Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu přestane tato žoldnéřská skupina pravděpodobně fungovat jako samostatná organizace a její šéf Jevgenij Prigožin už zřejmě nebude její součástí

K tomuto závěru došel ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin ale podle analýzy wagnerovce potřebuje k podpoře svých operací na Ukrajině i jinde na světě a bude se je snažit včlenit do struktury ruského ministerstva obrany.

Jevgenij Prigožin | zdroj: Profimedia

Prigožin v pátek přiměl tisíce svých bojovníků, aby se na znamení nesouhlasu s ruským armádním velením vydali z Ukrajiny přes Rostov na Donu na jihu Ruska směrem na Moskvu. V sobotu ale šéf wagnerovců tažení odvolal na základě mlhavé dohody s Kremlem, kterou zprostředkoval běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Sám Prigožin se měl podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova přesunout do Běloruska, jeho místo pobytu je ale dosud nejasné.

Putin ve svém pondělním projevu prohlásil, že wagnerovci mohou jet za Prigožinem do Běloruska, pokud chtějí. Podle analytiků z ISW na ně ale pravděpodobně Kreml v takovém případě bude pohlížet jako na zrádce.

„Putin se ve svém projevu z 26. června snažil přesvědčit co nejvíce bojovníků a velitelů z řad wagnerovců, aby se přidali k ruským armádním silám a dál bojovali proti Ukrajině. Zároveň chtěl, aby se jednotliví wagnerovci, kteří jsou nejloajálnější k Prigožinovi, identifikovali,“ stojí ve zprávě institutu. Putinova snaha začlenit wagnerovce do sil spadajících pod ministerstvo obrany ukazuje, že potřebuje zkušenou a efektivní sílu, uvádí také institut.

Wagnerovy jednotky nadále zůstanou v Mali a Středoafrické republice

Členové Wagnerovy žoldnéřské skupiny nadále zůstanou jako instruktoři v Mali a Středoafrické republice. Televizi RT, kterou kontroluje ruský stát, to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Wagnerovci podle malijské vlády v zemi cvičí místní vojáky na ruských zbraních, experti OSN a Spojené státy je však podezřívají z páchání válečných zločinů v těchto afrických zemích.

Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády Mali a Středoafrické republice, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech. Moskva popírá, že by skrze wagnerovce ve frankofonní Africe rozšiřovala svůj vliv, píše web stanice Al-Džazíra, a konkrétní dopady pokusu o ozbrojenou vzpouru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina v Rusku na Mali a Středoafrickou republiku zatím nelze předvídat. Záviset to bude na organizačních poměrech uvnitř organizace po víkendových událostech, podotýká Al-Džazíra.

„Přítomnost wagnerovců v Mali dotuje Kreml, a pokud je Prigožin s Kremlem na nože, Mali bude pochopitelně tratit na své bezpečnosti,“ řekl politický analytik se specializací na Mali Bassirou Doumbia.

Malijská armáda se chopila moci při vojenských převratech v letech 2020 a 2021 a svádí dlouholetý boj s organizacemi napojenými na Islámský stát (IS) a Al-Káidu. V zemi působily na mírových misích i evropští vojáci; Berlín však v květnu oznámil, že do roka své jednotky stáhne, a francouzští nebo čeští vojáci již odešli definitivně. Na vlivu v západoafrickém Mali nyní získává Rusko.

Ačkoliv to Moskva i Bamako popírají, USA i OSN jako celek wagnerovce v Mali viní z rabování, znásilňování a dalšího sexuálního násilí, mučení i unášení lidí po boku malijské armády. Spojené státy v květnu na šéfa skupiny v Mali Ivana Alexandroviče Maslova uvalily sankce kvůli údajnému transportu vojenských systémů přes Mali od zahraničních dodavatelů do Ruska pro použití ve válce na Ukrajině.

Prigožin sám má pak podle médií v Africe osobní zájmy, skrze uzavírání bezpečnostních kontraktů například s vládou Středoafrické republiky se dostává k právům na těžbu zlata, diamantů i dřeva, díky nimž si mohl přijít až na miliardy dolarů, ačkoliv odhady se liší, napsal v pondělí časopis Forbes. Investigace stanice CBS pak v květnu popsala, že je velice pravděpodobné, že Prigožin ze Severoafrické republiky přepravuje vytěžené zlato přímo do Moskvy.