Objev století pod Milánem. Nikdo netušil, co se pod italským městem skrývá
26. 5. 2025 – 11:16 | Zpravodajství | Alex Vávra
Pod milánským hradem Sforzesco byla po staletích objevena síť tajných tunelů, kterou kdysi zakreslil sám Leonardo da Vinci. Dlouho považované za mýtus, teď díky moderní technologii vycházejí na světlo dávno pohřbená tajemství génia renesance.
Leonardo da Vinci – jméno, které dodnes vyvolává úžas i otázky. Génius renesance, který svými kresbami, vynálezy a vizemi předběhl svou dobu o staletí. Většina ho zná jako malíře nejslavnějšího úsměvu světa – Mony Lisy – nebo autora poslední večeře Krista. Ale Leonardo byl posedlý něčím víc než jen krásou – fascinovaly ho stroje, válka, příroda… a architektura. Byl posedlý tím, co je skryté. A teď se ukazuje, že jeden z jeho zapomenutých náčrtů ukrýval klíč k jednomu z největších archeologických objevů poslední doby.
Nedávno totiž tým odborníků z Polytechniky v Miláně, společnosti Codevintec a samotného hradu Sforzesco odhalil pod zemí to, o čem se po staletí pouze spekulovalo – spletitý systém podzemních tunelů, zakreslený v Leonardově Codexu Forster I. Pomocí technologie radarového průzkumu a laserového 3D skenování prozkoumali několikametrovou hloubku pod milánským hradem. To, co objevili, doslova otřáslo představou o tom, jak Sforzovský hrad ve skutečnosti fungoval.
Tunely nejsou jen náhodné chodby – podle vědců jde o součást důmyslného systému, který mohl sloužit k vojenským únikům, zásobování nebo diskrétním přesunům šlechticů. Jeden z průchodů například vede přímo k bazilice Santa Maria delle Grazie, kde Leonardo namaloval slavnou „Poslední večeři“ a kde jsou uloženy ostatky rodiny Sforzů, včetně Ludovicovy manželky Beatrice d’Este. Šlo tedy o tajnou smuteční cestu? Nebo snad o skrytý tunel pro noční návštěvy chrámu, plné rituálů a symboliky?
„Cílem našeho výzkumu je vytvořit digitální dvojče hradu – nejen jeho současnou podobu, ale i to, jak vypadal v minulosti, včetně částí, které už fyzicky neexistují,“ říká profesor geomatiky Franco Guzzetti. Vědci zároveň plánují propojit tento model s rozšířenou realitou, která by návštěvníkům umožnila virtuálně vstoupit do míst, kam se lidská noha nedostala stovky let.
Dnes hrad slouží jako sídlo tří muzeí – Pinakotéky, Muzea Rondaninovy piety a Muzea starověkého umění. Ale teď se otevírá úplně nová kapitola jeho příběhu. Kapitola, kterou předpověděl sám da Vinci. Jako by už tehdy věděl, že budoucnost bude schopna proniknout nejen do hlubin země, ale i do hlubin minulosti. Tento objev není jen o architektuře. Je o posedlosti, genialitě a tajemstvích, která Leonardo zanechal jako stopy v písku času. A přestože nás dělí pět století, i dnes nám dokáže připomenout, že ne všechna tajemství byla odhalena – některá na nás teprve čekají, pohřbená pod kameny a zapomenutými náčrty génia.