Dnes je čtvrtek 13. května 2021., Svátek má Servác
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Obavy o nezávislost České televize

Obavy o nezávislost České televize
Poslanci se chystají k volbě 4 nových členů Rady České televize. Některé z kandidátů ale nominovaly organizace, které neplní zákon | zdroj: Profimedia

Poslanci se chystají k volbě čtyř nových členů Rady České televize. Některé z kandidátů ale nominovaly organizace, které porušují zákon. V rozporu se zákonem jsou i někteří radní. Mezinárodní mediální platformy se kvůli napojení nominovaných na politiky obávají o nezávislost českých veřejnoprávních médií.

Volba nových členů do Rady České televize byla na programu Poslanecké sněmovny už v úterý. Jenže poslanci se nakonec k hlasování nedostali, protože o tématu začali jednat až o půl osmé večer. Následně předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek požádal o dvouhodinovou přestávku, vyhrazenou na poradu jeho klubu - jednací den sněmovny končí ve 21 hodin. Není tedy ještě jasné, kdy se k volbě členů Rady sněmovna dostane. Podle serveru Lupa.cz by to mohlo být 20. dubna.

Volební výbor Poslanecké sněmovny v polovině března vybíral z 56 uchazečů 12 kandidátů do Rady České televize. Z těch se teď bude hlasovat o čtyřech nových členech, ti nahradí radní, kterým končí mandát. Volební výbor se skládá z poslanců ANO (7), ODS (3), SPD (2), Pirátů (2) a ČSSD, STAN, KDU-ČSL, KSČM (1).

Senát a část opozice navrhují volbu odložit. Místopředseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN) si totiž nechal vypracovat právní analýzu, která ukazuje, že některé organizace navrhující kandidáty do Rady ČT neplní své povinnosti dané zákonem. Také proto poslanec Tomáš Martínek (Piráti) navrhnul, aby sněmovna přerušila jednání do doby, než se sejde volební výbor a nejasnosti projedná, návrh ale neprošel.

„Ze závěrů naší právní analýzy je zřetelné, že ne všichni kandidáti a navrhující organizace jsou způsobilí zákonem, a proto při rozhodování, prosím, zvažte riziko případného sporu u Ústavního soudu. Chtěl bych Vás před rozhodnutím na takto klíčovou záležitost upozornit a žádám Vás, odložte volbu nových členů Rady ČT až do doby, než se vyjasní způsobilost kandidátů i navrhujících organizací. V současnosti je kontrola a fungování veřejnoprávních záležitostí citlivou věcí, proto věřím, že není čas nikam spěchat a rozhodnout zodpovědně,“ popsal závěr právní analýzy Smoljak (STAN).

Právní nesrovnalosti

Právní analýzu a nesrovnalosti shrnuje web Medialnirady.cz, který připravuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Píše se tu, že šest z vybraných kandidátů nemá zákonem požadovanou účetní závěrku v obchodním rejstříku. Také minimálně tři nominující organizace úzce spolupracují s vybranými politickými stranami a politiky, uzavírají s nimi dohody a udělují jim ocenění za podporu své agendy, i když se označují za apolitické. To je proti Zákonu o České televizi, který klade důraz právě na nezávislost kandidátů.

Jeden z kandidátů je pak ve střetu zájmů. Radní se totiž nesmí ze zákona podílet na „podnikání v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani nesmí zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly ohrozit důvěru v nezávislost nebo nestrannost jeho rozhodování v Radě.“

Když se podíváme na spolky, které nominovaly své kandidáty do Rady ČT, většina z nich má jen několik členů a zaměřuje se na dost specificky vymezené a často lokální aktivity. Jeden ze spolků byl založen minulý rok (a s nadačním kapitálem 10 tisíc korun). Jenže Zákon o České televizi požaduje nominace „zastupující významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy“. Ve volbě ale uspěli kandidáti navržení třeba Pétanque klubem nebo muzejním či hasičským spolkem s adresou v panelákovém bytě. Neobstáli kandidáti z celostátních profesních akademických, novinářských nebo filmových asociací a univerzit (včetně Akademie věd, Univerzity Karlovy, Národního divadla nebo České rady dětí a mládeže).

Rada České televize má 15 členů. Ty volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupené významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí také generálního ředitele ČT.

V rozporu se Zákonem o České televizi jsou i někteří současní radní. Ten totiž stanovuje, že člen Rady „nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách, politických hnutích nebo občanských sdruženích, ani nesmí při výkonu své funkce v Radě jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů“. Hana Lipovská je aktivní v zapsaném ústavu Jany Bobošíkové - vystupuje za Institut svobody a demokracie. Předseda Pavel Matocha pak předsedal svému spolku Pražská šachová společnost. Může se to zdát jako banalita, takový přístup lze ale vnímat jako pokrytecký v případě, že zmínění kritizují tvorbu a činnost televize jako zaujatou a dovolávají se dodržování zákona, který sami porušují.

Jiná měřítka, než je profesionalita

Poslanec Tomáš Martínek na jednání sněmovny zdůraznil, že většina kandidátů, které Volební výbor zvolil do zúženého výběru, je i podle veřejně dostupných informací problematická.

„Měli bychom protestovat proti tomu, že jsou veřejné instituce ničeny příchodem barbarů. V prvních Radách ČT seděli lidé typu doktora Jiřího Grygara. Byly to všeobecně vážené osobnosti, které za sebou něco měly,“ řekl v září minulého roku Václav Moravec v rozhovoru pro Médiář. To je něco, co si lze připomenout v situaci, kdy se do Rady nedostali kandidáti z mediální praxe, ale lidé z oblastí zcela nemediálních.

Místo relevantních kandidátů, kteří znají mediální prostor, se poslanci rozhodli jinak. Děkan FSV UK Jakub Končelík nominovaný Univerzitou Karlovou nebyl vnímán jako vhodný pro užší výběr, místo toho vybrali například publicistu často extrémních názorů Pavla Černockého, který získal důvěru spolku Šance na návrat. Má blízko k SPD a minulý rok nominoval jeho spolek do Rady ČT asistenta poslance Jiřího Kobzy za SPD Tomáše Doležala. Navíc podle Federace židovských obcí v ČR jeho výrok z rozhovoru pro Parlamentní listy naplňuje znaky definice antisemitismu: „Bojím se vlády ‚židoliberálů‘, nikým nevolených, ale disponujících obrovským kapitálem.“ Na facebooku Černocký šíří dezinformace, třeba o tom, že covid-19 má pocházet z americké laboratoře.

Redaktorka Svobodné Evropy Ludmila (Lída) Rakušanová byla nominovaná Syndikátem novinářů ČR. Před rokem 1989 pracovala pro rádio Svobodná Evropa v Mnichově. Poslanci se ale raději rozhodli pro RSDr. Zdeňka Pernese, kterého nominovala jím vedená Rada seniorů ČR. Pernes ve sněmovně přiznal, že nezná kompetence Rady. Roku 2018 navíc jako předseda Rady seniorů opakovaně vyzýval seniory, ať volí Miloše Zemana v prezidentských volbách - přestože tato organizace prohlašuje, že je důsledně nepolitická. Tento spolek navíc uzavírá s ANO i dalšími stranami dohody o spolupráci.

Další příklady uvádí přehledně server HlídacíPes.org a je z nich jasné, že měřítkem tu nebyla znalost mediálního prostředí, profesní zkušenosti či kompetence, ale spíše ochota kandidátů podřídit se požadavku politiků.

Při poslední volbě se do Rady ČT dostala ekonomka blízká Hradu Hana Lipovská, Zemanovi blízký moderátor Lubomír Xaver Veselý, kritik ČT Pavel Matocha. Všichni měli podporu vládní koalice hnutí ANO, ČSSD a KSČM a všichni jsou silně kritičtí k vedení České televize.

Podle webu Info.cz existují v zákulisí sněmovny seznamy se jmény kandidátů, které chce sněmovní většina (hnutí ANO, KSČM a SPD) podporovaná Hradem zvolit do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Půjde o volbu tajnou, nebudeme tedy vědět, který poslanec volil kterého radního, ale podle Infa mají ke zvolení nejblíže kandidáti Daniel Váňa, Jaroslav Kravka, Radek Žádník a Pavel Černý.

Poslanci budou vybírat z kandidátů, kteří zřejmě posílí stávající většinu radních kritickou vůči generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi. Objevuje se čím dál více názorů, že Rada si zcela zjevně připravuje půdu pro to, aby mohlo dojít k hlasování o jeho odvolání.

SPD ve výroční zprávě ČT

Jedním z těch, kdo mají údajně blízko ke zvolení, je i Daniel Váňa, který svůj post v Radě ČT obhajuje. Právě on navrhnul do hotové výroční zprávy ČT vsunout větu o tom, že se ve zpravodajství České televize dostává málo prostoru SPD. Návrh o doplnění o tuto větu poslal 10. března, týden předtím, než měl na veřejném slyšení obhajovat své budoucí působení v Radě. Ujistil poslance z SPD i ANO, že hlídá vyváženost. S některými z nich si tyká, jak informuje Deník N.

Váňa byl v minulosti mediálním expertem hnutí ANO. Když do rady kandidoval poprvé v roce 2014, nakonec z volby odstoupil, protože zrovna začal působit jako mediální poradce Andreje Babiše. O rok později byl do Rady zvolen.

Podle ředitele Petra Dvořáka šlo v případě dodatečně přidané věty o SPD o útok na redakční nezávislost televize, který navíc vychází ze zkreslených dojmů (a nikoliv z mediáního výzkumu). „Věta o SPD totiž naprosto popírá odstavce, které jí předcházejí a které výslovně říkají, že z hlediska férového prostoru pro politické strany ve zpravodajství a diskusních pořadech bylo všechno v naprostém pořádku.“

Filip Rožánek pro Deník N popisuje, že Váňa svůj závěr opřel o chybnou interpretaci dvou grafů —četl u grafů jen titulky, a nikoliv doprovodný text. „Striktní závěr o SPD je tedy čistá dojmologie, přání otcem myšlenky,“ píše Rožánek. Proti ponechání věty ve výroční zprávě byla většina radních, podpořili ho 4 z nich —Hana Lipovská, Jiří Kratochvíl, Pavel Matocha a Daniel Váňa.

„Všichni ti hyperkorektní lidé, kteří se zaklínali tím, že budou ČT hodnotit podle suchých faktů, ji ve skutečnosti nakonec posuzují podle dojmů. A ještě ty dojmy ohýbají tak, aby se líbily politikům. Zasedání rady jsou čím dál delší a procedury čím dál komplikovanější, aniž to má přínosný výsledek. Jednání se potácí mezi neschopností a zlým úmyslem. Vidíme v plné kráse, jak to dopadá, když politici chtějí, aby bylo po jejich,“ myslí si Filip Rožánek.

Znepokojení mediálních organizací

Vyhrocené situace okolo České televize si všímají také mediální organizace. Už před říjnovými parlamentními volbami několik evropských mediálních platforem a skupin varovalo, že nezávislost českého veřejnoprávního vysílání je pod stále větším tlakem. Česká televize zůstává podle Financial Times jedním z mála nezávislých veřejnoprávních médií v prostoru (střední a východní Evropy), kde vlády, jako je ta polská a maďarská, veřejnoprávní média ovlivňují a omezují. Volba nových radních by mohla vést k narušení autonomie České televize.

Celá situace přiměla Evropskou vysílací unii (European Broadcasting Union, zkráceně EBU), která reprezentuje veřejnoprávní média, aby vydala důrazné varování před snahou různých politických snažení o „umlčení hlasů opozice omezením svobody tisku“. Generální ředitel EBU Noel Curran a prezidentka EBU Delphine Ernotte (která je také v čele France Télévisions) napsali českým poslancům, aby chránili nezávislost národního vysílatele.

„V posledních měsících je až znepokojivě jasné, že vláda České republiky se snaží vyvíjet tlak (na nezávislost ČT), a to přímo i nepřímo,“ uvádí ve svém prohlášení EBU. „Je možné, že pouze tlak zvenčí zachová těžce vydobytou nezávislost veřejnoprávního televizního vysílání, která je zásadní (…) k zachování demokratické budoucnosti národa, který je často považován za pevnost stojící proti autoritářství ve střední a východní Evropě,“ píše se v prohlášení EBU.

S ohledem na nadcházející říjnové volby se EBU domnívá, že snaha naklonit Radu ČT ve prospěch vlády je konečným úsilím o zbavení funkce generálního ředitele a o vytvoření televize loajální, a to včas před začátkem předvolební kampaně.

Podobné obavy vyjádřil i vídeňský International Press Institute. „Je pro nás těžké vyhnout se závěru, že skutečným cílem je naplnit Radu dostatečným počtem osob, které jsou vůči Dvořákovi kritické, aby se zajistilo, že bude splněná většina, která bude hlasovat pro jeho odvolání, jakmile bude příležitost,“ uvedla organizace něco, co je jasné všem, kdo sledují třeba aktivitu Hany Lipovské.

Také Global Task Force, platforma, která hájí hodnoty veřejnoprávních médií, si všimla dění okolo ČT a vydala prohlášení, že je současným vývojem okolo volby radních znepokojená —mohla by ohrozit nezávislost České televize a její roli pro demokracii. „Teď více než kdy jindy je tu potřeba silného, nezávislého vysílatele, kterému mohou občané věřit. Toto je v české republice ohroženo. Risk přichází v době, kdy země směřuje k parlamentním volbám a jako všechny státy čelí pandemii covidu-19,“ píše se v prohlášení.

„Vystupujeme jako skupina čelních představitelů médií, abychom ukázali podporu pro hodnoty, které stojí v samém jádru veřejnoprávních médií —přístupnost, přesnost, odpovědnost, kreativita, nestrannost, nezávislost a vysoké standardy žurnalistiky. To vše je základem informované a zdravé demokracie,“ zdůrazňuje organizace a připomíná prohlášení Media Freedom Coalition z prosince 2020: „Svobodná média jsou základním kamenem demokracie. Lidé potřebují svobodná a nezávislá média, aby jim poskytovala přesné informace, ustavovala informovanou veřejnou debatu, činila vlády odpovědnými a sloužila jako hlídací pes veřejného zájmu.“

Členy zmíněné Global Task Force jsou třeba výkonný ředitel ABC David Anderson (Austrálie), generální ředitel ZDF Thomas Bellus (Německo), generální ředitel BBC Tim Davie (Spojené království) nebo Delphine Ernotte Cunci, prezidentka a generální ředitelka France Télévisions (Francie).

Nezávislost televize v kontextu

Volba radních je důležitým momentem i v období nadcházejících říjnových voleb. Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše čelí výzvě opozičních stran. Průzkumy také několikrát umístily ANO na druhé místo za Pirátskou stranu.

Ale jde i o zásadní moment v rámci evropského kontextu. Veřejnoprávní média čelí v Evropě, a hlavně pak v té východní a střední, ohrožení své nezávislosti ze strany politiků, kteří se snaží ovlivnit jejich práci. Adam Černý ze Syndikátu novinářů říká, že tu existuje rostoucí riziko, že by se ČR v tomto ohledu mohla vydat podobným směrem jako právě Maďarsko či Polsko. To jsou právě dva příklady situace, kdy se z provozovatele veřejnoprávního vysílání stala skrze různé personální změny platforma bojující za agendu vládnoucí strany.

The Ethical Journalism Network prošetřila situaci okolo ČT a ve svém reportu prohlásila, že „vlastnictví nejvlivnějších zpravodajských kanálů hrstkou miliardářských magnátů a politiků, včetně předsedy vlády, má děsivý dopad na žurnalistiku v této zemi.“ Data od Reuters Institute for the study of Journalism v Oxfordu ukazují, že ČT je nejvyužívanějším zpravodajským kanálem, 60 procent lidí v zemi službu využívá alespoň jednou týdně. České televizi také důvěřuje více Čechů než jakékoliv jiné zpravodajské platformě. Tato důvěra je dokladem nezávislosti, kterou ČT prokázala ve svém přístupu ke zpravodajství i publicistice, popisuje The Ethical Journalism Network.

Nezávislá veřejnoprávní média jsou zásadní pro fungování demokratického státu. Vznikala často podle vzoru britské BBC a dávala si za cíl upevňovat demokracii tak, že budou občanům poskytovat objektivní zpravodajství.

V souvislosti se současným chaotickým děním v české politice, s klesající důvěrou ve vládu a s neustále se proměňující a upadající politickou kulturou v České republice lze vnímat Českou televizi jako důležitého zprostředkovatele ověřených zpráv a jako zdroj, na který se dá spoléhat v prostředí, které nás zavaluje téměř nekonečným množstvím informací. Právě veřejnoprávní média svou snahou o nadhled a o popsání širšího kontextu záležitostí, o kterých informují, nám pomáhají se zorientovat. Neznamená to, že nemáme být k veřejnoprávním médiím kritičtí, znamená to ale, že tato média musí být za každou cenu oddělená od veškerých politických vlivů.

Zdroje:
mediar.cz, Financial times, Lupa, Hlídací Pes, Deník N, Reuters, Tisková zpráva, Medialnirady.cz, Forum 24, Info.cz