Tvrzení českých euroskeptiků, že po zavedení eura nastane velká inflace a plošné zdražení, jsou podle některých ekonomů často jen nafouknutou bublinou. V Brně se na tom shodli účastníci mezinárodní konference pořádané při příležitosti desátého výročí zavedení eura. Akce se účastní 28 přednášejících z deseti zemí EU, USA a Japonska. Zkušenosti z okolních zemí nepotvrzují, že po zavedení eura nastane inflační šok, řekl pořadatel konference Petr Rozmahel z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "Zdražení vlivem eura je diskutabilní. Ano, v sousedních zemích nastal šok, ale pouze v podobě takzvané vnímané inflace. To znamená zdražení u spotřebitelsky citlivých položek, jako jsou potraviny. Cenový index jako celek ale významně nezakolísal, protože ty důležité položky tvořící většinu nákladů, jako jsou nájmy a ceny energií, nijak výrazně nezdražily. Elektronika dokonce naopak zlevnila, a to si lidé málokdy uvědomují," řekl Rozmahel. Účastníci konference se shodli také na tom, že není zcela zřejmá přímá souvislost mezi současnou finanční krizí a jednotnou měnou. Čeští euroskeptici podle Rozmahela často argumentují tím, že pokud by země euro již zavedla , byly by dopady krize ještě horší. "Tyto hlasy jsou ale neopodstatněné. Poláci například plánují euro zavést co nejdříve právě z důvodu toho, aby předcházeli podobným krizím. Oba argumenty jsou tedy zcela protichůdné," řekl Rozmahel. Termín přijetí eura dosud česká vláda neurčila. "Otázka je, zda tato vláda vůbec nějaký termín stanoví. Sám ministr financí (Miroslav) Kalousek na podobné konferenci před rokem řekl, že není spokojený s tím, že vláda z aktualizované strategie přijetí eura původní termín vyňala. Z toho, že tam to datum nyní není, je vidět snaha tuto problematiku odložit a nevracet se k tomu," řekl Rozmahel. Minulý týden uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma, že serióznější debata o stanovení termínu přijetí eura v ČR se uskuteční z ekonomických i politických důvodů spíše až příští rok. Tůma by kvůli krizi nyní termín nestanovoval. Naopak po co nejrychlejším zavedení eura volají exportéři. Podle studie GfK Praha více než pětině Čechů oddalování přijetí eura vyhovuje, neboť se domnívají, že ČR by měla přijmout evropskou měnu co nejpozději. Naproti tomu pro co nejrychlejší přijetí eura je 19,5 procenta respondentů. Jednotnou měnou by do čtyř let měli platit všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se euro používá již několik let, Slovensko ho zavede od ledna příštího roku. Polská vláda na konci října schválila harmonogram vstupu země do eurozóny od 1. ledna 2012. Ze zemí bývalého východního bloku už platí eurem Slovinsko, celkem ho nyní ze 27 států EU používá 15. Výstupem z konference bude vědecká publikace, kterou by měl vydat některý z respektovaných akademických nakladatelů v zahraničí. Loni vyšla například v Anglii. Tato monografie bude obsahovat vybrané příspěvky, které se věnují tématu konference: "10 let od zavedení eura - úspěch či nikoliv". Publikace poslouží podle Rozmahela především politikům a jejich poradcům, kteří rozhodují o tom, kdy jejich země vstoupí do eurozóny.