Při zohlednění kupní síly průměrné mzdy jsou již rozdíly menší. Ve kterých zemích si Evropané za průměrnou mzdu koupí nejvíce? Co je to kupní síla průměrné mzdy? Výše dosahované průměrné mzdy se v Evropě mezi jednotlivými zeměmi liší (i mezi jednotlivými domácími regiony). Její výše však není mnohdy rozhodující, důležitější je, co všechno si za ni pořídíme. Při zohlednění cen zboží a služeb jsou Dánové s nejvyšší průměrnou hrubou mzdou až na šestém místě. Důvodem jsou vysoké ceny zboží a služeb. Pokud bychom porovnávali pouze výši průměrné mzdy byly by rozdíly mezi „bohatým západem“ a „chudým východem“ ještě vyšší. Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích, současně je zde nesrovnatelněji levněji, a proto rozdíly jsou menší. Proto se provádí úprava průměrné mzdy dle její kupní síly. V tabulce máme uvedenu kupní sílu průměrné mzdy ve vybraných evropských zemích dle studie analytické společnosti Gfk Gruppe – „Kaufkraft Europa 2008/2009“ . Zvýšila by se například kupní síla v Norsku o 7,5 %, měl by každý občan k dispozici o 1 700 euro za rok více. Naproti tomu, když se na Ukrajině zvýší kupní síla o 13 %, znamená to, že má každý občan k dispozici o necelých 200 euro za rok. Ukrajinci mohou při kupní síle 1 688 euro vydat pouze 9 % toho, co mají Němci k dispozici. V Lichtenštejnsku je kupní síla mezd nejvyšší S velikým náskokem je nejvyšší kupní síla mezd a platů v Lichtenštejnsku, následuje Lucembursko a Švýcarsko. Tyto tři malé země jsou každoročně na medailových pozicích, s výrazným náskokem na ostatní západoevropské země. Poslední místa patří Černé Hoře, Makedonii, Bosně a Hercegovině, Bělorusku, Albánii, Ukrajině a Moldavsku. Zlepšení v těchto zemích je pozvolné, rozdíl v životní úrovni mezi hlavním městem a ostatními městy je značný. Zdaleka nejméně si za svou mzdu nebo plat mohou dopřát občané v Moldavsku (průměrný příjem v kupní síle činí pouze 685 euro za rok). Díky nízkým daním je v Lichtenštejnsku zaevidováno mnoho mezinárodních firem, které ve skutečnosti operují v jiných státech. Přímé zdanění je poměrně nízké. Firmy platí daň z výnosu v rozmezí 7,5 % až 20 %. Daň z příjmů fyzických osob se v průměru pohybuje okolo 10 %. Daň z přidané hodnoty má tři sazby: základní 7,6 %, sníženou 3,6 % a super sníženou 2,4 %. Lichtenštejnsko je spojeno měnovou a celní unií se Švýcarskem. Kupní síla mezd v Česku roste Česko patří mezi členské země Evropské unii, kde roste nejvíce reálná mzda, naše ekonomika patří v posledních letech k nejúspěšnějším. Na ekonomickém růstu však nevydělávají všichni stejně. Nejrychleji rostou příjmy dobře finančně ohodnocených občanů. Občané v některých východoevropských regionech se začínají mít lépe než občané chudších regionů v západní Evropě. Platí to především pro občany Prahy, Bratislavy a Budapeště. Kupní síla průměrné mzdy v Česku byla v loňském roce 5 625 euro, v letošním roce je to 6 412 euro. Přestože tedy v Česku, stejně jako v ostatních členských zemích Evropské unie, má průměrnou mzdu čím dál méně lidí, zvyšuje se její kupní síla. Za průměrnou mzdu si v Česku koupíme více než v Polsku, Maďarsku, Slovensku či Pobaltských zemích a rozdíl v kupní síle průměrné mzdy oproti Maltě, Kypru, Portugalsku a Řecku se každý rok snižuje. Tabulka: Kupní síla příjmu na obyvatele v Evropě (údaje za rok 2008) Pořadí/Země/Kupní síla v euro 1. Lichtenštejnsko / 44 851 2. Lucembursko / 28 192 3. Švýcarsko / 26 842 4. Norsko / 25 165 5. Irsko / 22 540 6. Dánsko / 21 673 7. Island / 21 202 8. Rakousko / 20 045 9. Francie / 19 525 10. Německo / 18 734 12. Belgie / 17 695 13. Švédsko / 17 552 14. Finsko / 17 194 15. Itálie / 16 949 16. Nizozemí / 16 034 17. Španělsko / 13 942 19. Kypr / 12 652 20. Portugalsko / 10 019 21. Slovinsko / 9 943 22. Malta / 8 688 23. Česko / 6 412 24. Estonsko / 6 229 25. Lotyšsko / 6 211 26. Slovensko / 6 102 27. Litva / 5 582 28. Maďarsko / 5 549 29. Polsko / 5 529 30. Chorvatsko / 4 763 Zdroj: Gfk Gruppe: „Kaufkraft Europa 200/2008“