Po řadu let byly velké, mezinárodní summity nudnou sérií podávání rukou a úsměvů do objektivů, uplynulé setkání hlav zemí skupiny G20 v čínském Chang-Čou by se ale mělo po právu honosit přízviskem "historické".

Pro amerického prezidenta Baracka Obamu, který se připravuje ke stěhování z Bílého domu, byla schůzka lídrů největších ekonomik světa vůbec posledním velkým mezinárodním jednáním. Ještě ho čeká v listopadu summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), jehož výročních schůzek se v posledních letech účastní nikoli bezvýznamná skupina politiků včetně půlky G20, jenže několik dní před jednáním v peruánské metropoli Lima budou Američané volit nového prezidenta. Obamova slova tak už nikoho nebudou zajímat.

Obama vs. Putin

Cestou do čínské metropole proslulé nejen svými dopravními zácpami, ale také i "nejkrásnějšími ženami Číny", jak tvrdí sami Číňané, se Obama symbolicky loučil s mezinárodní scénou. Neplánovaná schůzka s ruským kolegou Vladimirem Putinem, o kterou si sám řekl, proto nebyla nijak překvapivá.

Americký prezident obviňovaný svými kritiky z přílišného pacifismu a bezzubé zahraniční politiky se chtěl alespoň pokusit o průlom v jednáních s Rusy o Sýrii, která už řadu měsíců bezúspěšně vedou šéfové obou diplomacií John Kerry a Sergej Lavrov.

Rozhovor státníků trval hodinu a půl, přičemž zhruba po 40 minutách prezidenti vyzvali svůj doprovod, aby opustil místnost, a zůstali o samotě. Z jednání toho mnoho nevzešlo. Oba politici jen potvrdili, že Washington a Moskva budou dál hledat řešení. Obama pak neúspěch omlouval "mezerami v důvěře" a Putin sebejistým tónem prohlásil, že "některé technické detaily je potřeba dotáhnout do konce a jestli se to Kerrymu a Lavrovovi podaří, pak uděláme další krok kupředu".

Pohledy na situaci a zájmy obou velmocí v Sýrii jsou ale natolik odlišné, že jen těžko lze při současném vedení čekat, že během pár měsíců dojde k dramatickému obratu a shodě. Pro Putina je v tuto chvíli evidentně výhodnější počkat si na to, kdo nahradí Obamu v Bílém domě. Pokud Američané přece jen dají přednost excentrickému Donaldu Trumpovi, rusko-americká jednání o syrském konfliktu můžou mávnutím ruky nabrat úplně jiný směr.

Neúspěšný rozhovor s Putinem však nebyl jediným důvodem, proč bylo Obamovo loučení v Číně tak trochu smutné. Zatímco se Putin uvržený do izolace po anexi Krymu a propuknutí války na východě Ukrajiny ocitl takřka v roli hlavní hvězdy (v Chang-Čou se mimo hlavní jednání sešel bilaterálně téměř se všemi účastníky summitu), Obama zažíval perné chvilky.

Hned po příletu do Číny mu k jeho letadlu nepřistavili schůdky, takže prezident nejmocnější země světa musel vystoupit z letadla zadním vchodem. Mezitím se jeho delegace pohádala s Číňany, kteří nepustili americké novináře k šéfovi Bílého domu. Na argument Američanů, že je to "jejich prezident", se čínská strana ozvala, že je to jejich země a jejich letiště. 

zdroj: YouTube.com

Příliš vřelé uvítání v Číně ale Obama ani nečekal vzhledem k tomu, že v předvečer summitu tvrdě kritizoval Číňany kvůli jejich postupu v Jihočínském moři a čínskému vedení vzkázal, že by svou rozpínavost mělo krotit. Peking pochopitelně není zvědavý na poučování Američanů a summit využil jako příležitost k tomu, aby dal Washingtonu najevo svou nelibost.

Incident s letadlem byl sice jen technického charakteru, zato slova čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který veřejně kritizoval rozhodnutí Spojených států o rozmístění americké protiraketové obrany v Jižní Koreji, byla jasně cílená. K Putinovi zase čínský prezident promlouval o tom, jak je důležitá "tvrdě podporovat jeden druhého v obraně státní suverenity, bezpečnosti a zájmů".

Ruský prezident přitom na summitu podpořil postoj Číny, která neuznala rozhodnutí haagského rozhodčího soudu, který dal Filipínám za pravdu ve sporu o území v Jihočínském moři. A také přivezl Si Ťin-pchingovi krabici ruské zmrzliny, kterou Číňané milují.

"Během každé návštěvy Ruska říkám, aby mi koupili ruskou zmrzlinu. Pak ji jíme doma," prohlásil čínský vůdce. Ruská zmrzlina mu chutná lépe než čínská, protože je podle jeho slov ruská smetana lepší. Což je dobrá zpráva nejen pro ruského prezidenta, který tak ví, čím si naklonit čínského kolegu, ale také pro ruské  potravinářství, pro něž je Čína více než zajímavým potenciálním trhem.

'Prokleju tě, ty zku*vysynu!'

Přibývající náznaky posilování rusko-čínské spolupráce přitom jistě způsobují americkému vedení těžkou migrénu.

Příliš příjemná nebyla pro Obamu ani schůzka s tureckým prezidentem Receptem Tayyipem Erdoganem. Napětí mezi oběma politiky se dalo krájet i na následné tiskové konferenci. 

Kapitolou pro sebe je skandál s prostořekým filipínským prezidentem Rodrigo Duterte, který si rád veřejně rozčiluje nad potřebou Američanů exportovat demokracii a hrát roli světového policisty. 

Excentrický Filipínec se měl v Číně sejít s Obamou, jenže americký prezident avizoval, že se se svým filipínským kolegou chce bavit mimo jiné o krvavé válce se zločinem, a rozčílený Duterte ho obratem označil za "zkurvysyna" a slíbil, že ho na summitu prokleje. Americký prezident pak schůzku zrušil.  

Místo toho, aby se Obama ke konci svého prezidentského angažmá ukázal jako mírotvůrce a politik, kterému se podařilo ustát ztrátu amerického vlivu na Blízkém východě a naopak ještě posílit americké postavení v Pacifiku, šéf Bílého domu se vrací z Chang-Čou s nepříjemnou pachutí.

Pravda, ani v ruském táboře, který okatě hýřil radostí, to zdaleka není tak růžové, jak by si Rusové přáli. Putinovi na summitu jistě zatuhla krev v žilách, když zůstal stát s nataženou rukou, zatímco se britská premiérka Theresa Mayová pohodlně uvelebila v křesle, aniž by mu odpověděla na pozdrav. Jak už to v diplomacii bývá, vše se vysvětlilo tím, že na to šéfka britské vlády ve spěchu jednoduše zapomněla.

Stejně tak by bylo pro Moskvu příliš předčasné radovat se z obnovení a oživení kontaktů s Tureckem a Čínou, s níž mají Rusové stejně jako s Ankarou historicky velmi komplikované vztahy. Udržet další rozvoj tureckým a východoasijským směrem nebude pro Rusko vůbec jednoduché, ale to už je jiný příběh.