Hlavním cílem, kvůli němuž byl letní čas kdysi zaveden, měla být úspora elektrické energie. Ale vědci už dávno dokázali, že jde o iluzorní zisk.

Obyvatelé Evropské unie se před několika lety vyslovili v konzultacích, které uskutečnila Evropská komise, proti změnám času. Evropský parlament v roce 2019 odhlasoval zřeknutí se změn času a setrvání u jediného – „zimního“, anebo letního.

Každý stát si měl vybrat oblíbený čas, ačkoliv Evropská komise vybízela ke koordinaci kroků v této věci. Rozhodnutí europarlamentu měla potvrdit Rada Evropské unie (tedy ministři z členských zemí), ale za čtyři roky si na změnu času nenašla čas.

Záminkou k odkládání hlasování byl nejprve brexit (vystoupení Británie z EU), pak pandemie, migrační krize a teď válka na Ukrajině. Vždy se najde něco důležitějšího. Ale ve skutečnosti se ministři vyhýbají debatě na toto téma, protože si uvědomují, že dohadování o času rozhádá Evropu.

Podle výsledků konzultací jsou největšími stoupenci letního času Portugalci, Kypřané a Poláci. Naopak zimní - „opravdový“ - čas si přejí mj. ve Finsku, Dánsku a Nizozemsku.

Kromě toho je EU rozdělena na tři časová pásma: západoevropský čas má Irsko a Portugalsko, východoevropský Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Kypr a převažující zbytek má čas středoevropský. Pokud se státy nedohodnou, tak po likvidaci změn času by se Evropa mohla přeměnit v mnohem rozmanitější - zmatenější - směsku časových pásem.

Ale zatím nic nenaznačuje, že by v nejbližší době měly přijít nějaké změny ohledně střídání časů. Jedinými evropskými státy, ve kterých se čas nemění, zůstávají Island, Bělorusko a Rusko.

A letní čas se vrátí v neděli 31. března 2024.