Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 9°C Občasný déšť

Termíny střídání času se v dalších pěti letech nezmění, dnes to schválila vláda

Termíny střídání času se v dalších pěti letech nezmění, dnes to schválila vláda
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu.

Nařízení dnes schválila vláda, informovala na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Změny času měly v Evropské unii skončit původně v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl letos.

„Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni evropské. Nic se nemění a letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů,“ řekla Maláčová.

Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.

Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v EU na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.

Dopady časových posunů na lidské zdraví

Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.

Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá.

Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Po zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Shoda na jednotném čase není.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní. Expertky z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas.

Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 9 hodin a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času naopak poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k relaxaci a sportu.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Dosud poslední nařízení pokrývalo pět let od roku 2017 do letoška.

Zdroje: