Kořeny stromu, v jehož korunách hnízdí ptactvo, vyčnívají z vnitřní zdi toalety. Střechy prvního a druhého patra podepírají provizorní sloupy. Stěny se naklánějí, písek a suť se válí všude. Tak vypadá kdysi luxusní stavba v Havaně, v níž dnes žije několik rodin.

Podle místních v této kdysi elegantní dvoupatrové stavbě s vysokými stropy, kovaným zábradlím, půlkruhovými arkádami a schody obloženými bílým mramorem žila markýza z Pinar del Río. Uplynulo století a chybějící fasáda odkrývá terasu, kde lze spatřit pověšené, čerstvě vyprané prádlo.

Dům na ulici Villegas v srdci Havany je symbolem hospodářské, sociální a bytové krize pramenící z 63 let trvajícího komunistického režimu. Úroveň bydlení v zemi je naprosto katastrofální. Místním doslova padají domy na hlavu.

Zmíněná stavba byla postavena na konci 18. či začátku 19. století jako honosná stavba pro markýzu, což byl titul udělovaný španělskou korunou (Kuba byla v těch dobách kolonií Španělska). Dnes je veškerá její elegance pryč. V přízemí, kde bývala hlavní terasa a pokoje pro služebnictvo, bydlí tři rodiny. Další tři rodiny žijí v ještě více zchátralém horním patře. Praskliny na stěnách, kam až oko dohlédne, a schodiště znepokojivě skřípe, když po něm někdo jde.

Zápach plísně je všudypřítomný. Sotva sto metrů od této stavby se začátkem října zřítila jiná, podobně zašlá budova. Pod jejími troskami zemřeli tři lidé. Jedná se o jedny z mnoha dříve luxusních, dnes však zanedbaných domů. „Jak nemáme žít ve strachu? Před zřícením budovy nás nikdo nevaruje,“ stěžovala si v rozhovoru pro AP 64letá Maricelys Colásová, která v domě žije se svou 84letou matkou již skoro 60 let. Agentura hovořila i s uměleckým restaurátorem, který v budově žije.

Nikdo s tím nic nedělá

Sedmapadesátiletý Mario Luis Poll se snažil udržet strop ve svém bytě pohromadě poté, co se částečně propadl. Nad ním žije sedmačtyřicetiletý hudebník Marcos Villa, který se zase potýká s jiným problémem: Do jeho provizorní koupelny prorůstají větve stromu. „Ty vzpěry jsou téměř jen na ozdobu,“ ukázal Poll na dřevěné sloupy podepírající střechu celé konstrukce a na znamení rezignace pokrčil rameny. A co hůř, podobně chatrné stavby jsou často vystaveny hurikánům a dalším silným bouřím.

Rodiny z domu na ulici Villegas si povzdechly, že naléhaly na úřady, aby jim dodaly alespoň materiál na opravy nebo zařídily náhradní bydlení. Nedostaly však žádnou odpověď. Jejich město na ně padá a vláda je v tom prostě nechala.

„Situace je opravdu kritická,“ potvrdil místní profesor architektury Abel Tablada a vysvětlil, že obnova či přestavba částečně zřícených budov vyžaduje mnoho zdrojů, které stát uprostřed aktuální krize nemá. Kubánská vláda již dříve tento problém uznala. Přiznala však, že skutečně nemá dostatek peněz k jeho řešení. Přesto se mnoho chudých Kubánců diví, proč vláda investuje do turistických megaprojektů, například nových hotelů, a místo toho nevyřeší akutní bytovou krizi.

Zatímco některé historické památky ve Staré Havaně prošly rekonstrukcí, obyčejné domy zde chátrají. A zatímco stav budov zhoršuje vlhké a horké klima, investice do oprav proudí spíše do historického centra.