Na konec stavu nouze jsou navázány některé restrikce k omezení šíření covidu-19, jejichž platnost chce vláda udržet. Bude tedy moci prodloužit například omezení svobody volného pohybu a také obchodu a služeb.

Souhlas vládě s prodloužením nouzového stavu o 17 dnů dala sněmovna podle návrhu opozičních Pirátů, KDU-ČSL a ODS. Kabinet ANO a ČSSD žádal o možnost prodloužit stav nouze o 30 dnů do 3. prosince, jeho návrh ale dostatečnou podporu nezískal.

Vláda chce prodloužit nouzový stav kvůli tomu, že epidemická situace v Česku je podle zdůvodnění žádosti poslancům nadále kritická. Byť návrh vlády dostal v orientačním hlasování nejvyšší podporu, nakonec pro možné prodloužení nouzového stavu o 30 dnů hlasovalo 46 z 97 přítomných poslanců. Potřeba bylo 49 poslaneckých hlasů. Návrh vlády nepodpořila navzdory dřívějším deklaracím drtivá většina komunistického klubu, pro byl pouze předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté v dolní komoře menšinový kabinet tolerují.

Pro návrh Pirátů, lidovců a občanských demokratů zvedlo ruku 86 z 97 poslanců. Proti hlasovali jen zákonodárci SPD a nezařazení poslanci. O dalších návrzích s ještě kratšími termíny už dolní komora nehlasovala.

Na závěr sněmovna kývla na několik usnesení, které předložili Piráti. Vláda by měla poslancům například předložit před ukončením nouzového stavu zprávu o dalším navrhovaném postupu a vyhodnocení přijatých opatření k omezení šíření nákazy. Kabinet by také měl zveřejnit kritéria pro omezování provozu škol a scénáře postupného návratu žáků do škol. Sněmovna dále požádala o poskytnutí náhrady vysokým školám kvůli omezenému provozu kolejí. Vláda by podle jednoho ze schválených usnesení měla rovněž podpořit elektronickou komunikací lidí s úřady.

Na jaře v Česku platil kvůli šíření koronaviru nouzový stav od 12. března do 17. května. Po souhlasech dolní komory se tehdy prodlužoval dvakrát.

Podle ministra Blatného jsme pravděpodobně na začátku snižování

V současné době je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) patrný začátek snižování šíření epidemie covidu-19. Zatím ale podle něj není vyhráno. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška ale debata o uvolňování přijatých opatření zatím není namístě. Pokud neubude i hospitalizací, jednalo by se podle něj spíš o zpřísnění. O modelech chce ministr jednat i s dalšími autory predikcí.

Termín, kdy budou vyhodnocena další data a účinnost přijatých opatření, je podle Duška středa příštího týdne. Uvolňování zatím nečeká, zejména kvůli vysokému podílu seniorů mezi nakaženými. Data podle šéfa statistiků ukazují, že vývoj epidemie covidu-19 se dál nezhoršuje. Reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření nákazy, pokleslo na 1,13 a procento pozitivních z celkového počtu denních testů dál neroste. ÚZIS odhaduje, že do konce října bude nově zachyceno 250.000 nových případů, za měsíc září jích bylo 46.000. Zatímco od poloviny října se průměrný týdenní počet případů do dalšího týdne zvýšil o 67 procent, o týden později to bylo jen o 37 procent.

Podle ministra Blatného kabinet také upravil některá restriktivní opatření. Veřejná shromáždění, u nichž je počet účastníků omezen na 100 osob, se budou moct nyní konat pouze ve vnějších prostorách. Výjimku ze zákazu volného pohybu osob také budou mít studenti zdravotnických škol, kteří cestují za studiem nebo za zkouškami.

Stánky i obchody prodávající pietní zboží, jako jsou věnce či svíčky, a provozovny na zpracování kamene mohou být od soboty mezi 05:00 a 19:59 otevřeny, a to i v neděli. Výjimku s ohledem na blížící se Dušičky schválila vláda, uvedl na twitteru vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Opozice ve sněmovně opět postup vlády kritizovala

Opoziční politici při páteční sněmovní debatě o prodloužení nouzového stavu kritizovali postup kabinetu při koronavirové krizi. Nouzový stav je podle nich ale pro zvládání epidemie nutný. Například Piráti navrhli jeho prodloužení jen o dva týdny a hnutí SPD o deset dnů. ODS navrhla prodloužit nouzový stav kvůli koronaviru pouze o dva či tři týdny. Piráti také navrhli také obsáhlý soubor opatření, která by vláda měla udělat.

Předseda pirátského klubu Jakub Michálek zopakoval, že nouzový stav by měl být zatím prodloužen o 14 dnů. Premiér Andrej Babiš (ANO) podle něho v létě zlehčoval varování před druhou vlnou epidemie. "Výsledek tady máme dnes. Nejhorší čísla v Evropě a další nouzový stav," uvedl. Čtrnáctidenním prodloužením nouzového stavu by si podle Michálka Sněmovna zachovala kontrolu nad tím, co při něm vláda dělá.

"Vláda se mohla připravit na nejhorší scénář, a ne se alibisticky schovávat za mínění veřejnosti," řekla místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová. Ač je výkon vlády horší než při jarní vlně epidemie, odpovědná opozice nemůže nevyjít žádosti o prodloužení nouzového stavu vstříc, uvedla. Je podle Černochové nutná debata o délce stavu nouze. Černochová také zdůraznila, že je potřeba, aby se do základních škol vrátily děti z prvních a druhých tříd a aby žáci devátých tříd mohli chodit na konzultace.

ODS navrhla ústy svého místopředsedy Martina Kupky, aby se nouzový stav prodloužil jen o 14 dnů, nebo o tři týdny. Sněmovna by podle ODS měla uložit vládě, aby opatření předjednávala s opozicí a řádně a srozumitelně je zdůvodňovala. Měla by také zhodnotit přijatá opatření a předložit realistické epidemiologické modely a plán uvolňování opatření. Chce mimo jiné, aby se do do základních škol vrátily děti z prvních a druhých tříd a aby žáci devátých tříd a maturanti mohli chodit na konzultace.

Za znovuotevření škol se přimlouval i předseda SPD Tomio Okamura. "Plošná opatření a panika ohrožují všechny z nás," uvedl. Podle Okamury je třeba chránit ohrožené skupiny lidí a neohrožovat ty, které covid-19 neohrožuje. "Pod pláštěm epidemiologických opatření jsou omezovány ústavou dané občanské svobody i ekonomika," prohlásil předseda SPD.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová si postěžovala na to, že ve vládní žádosti chybí budoucí výhled a vládní strategie. "Je to základní problém celé situace a trvá to již měsíce," řekla.

Šéf STAN Vít Rakušan uvedl, že vláda ztratila důvěru lidí. Pochybují podle něho o tom, zda jsou opatření proti koronaviru smysluplná. Kabinet by je měl podle něho podložit fakty a vysvětlovat srozumitelně, nikoli s vojenskou dikcí. Aby vláda důvěru obnovila, neměla by přijímat restrikce, u nichž nezná důsledky, dodal.