Oznámili to reportéři ruských a běloruských médií ze soudní síně a také nevládní organizace Vjasna, kterou šedesátiletý Bjaljacki vede. Běloruské úřady Vjasnu, která informuje o porušování lidských práv v zemi, zakázaly jako extremistickou organizaci.

The sentencing of @viasna96 human rights defenders today - including #NobelPeacePrize laureate Ales Bialiatski - is simply appalling. Ales has dedicated his life to fighting against tyranny. He is a true hero of #Belarus & will be honored long after the dictator is forgotten. pic.twitter.com/siSwoYGYWn

— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) March 3, 2023

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila dnešní rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených. „Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.

Nur wegen ihres jahrelangen Einsatzes für Rechte, Würde & Freiheit der Menschen in #Belarus wurden Nobelpreisträger Ales Bialiatski, Valiantsin Stefanovich & Uladzimir Labkovich heute zu jahrelangen Gefängnisstrafen verurteilt. Die Anklage und das Verfahren waren eine Farce. 1/2

— Außenministerin Annalena Baerbock (@ABaerbock) March 3, 2023

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila na twitteru celý proces za „frašku“. Trojice Bělorusů byla podle ní odsouzena k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů.

„Polsko je proti politickým procesům a vyzývá k osvobození politických vězňů,“ uvedl mluvčí polského ministerstva zahraničí.

Dziś w Mińsku na karę 10 lat więzienia został skazany laureat pokojowej nagrody Nobla, Aleś Bialacki. Wraz z nim skazanych zostało 3 innych obrońców praw człowieka na Białorusi. Polska sprzeciwia się motywowanym politycznie procesom oraz wzywa do uwolnienia więźniów.

— Łukasz Jasina (@RzecznikMSZ) March 3, 2023

Šéf americké diplomacie Antony Blinken označil rozsudek za „hanbu“ a „pokus potlačit demokracii a lidská práva v Bělorusku“. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell označil soud za pokus umlčet hlasy členů běloruské opozice. „Jejich (členů opozice) volání po svobodě je silné, a to i za mřížemi,“ řekl Borrell. Kanada vyzvala k propuštění Bjaljackého. Soud je podle ní dalším případem brutálního potlačování lidských práv ze strany běloruského režimu.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová uvedla, že soudní proces a rozsudek je pro Bjaljackého tragédií. „Ales Bjaljacki je jedním z předních bojovníků za demokracii, svobodu a lidská práva v Bělorusku. Soudní případ a obvinění proti němu jsou politicky motivované,“ řekla Reissová-Andersenová. „Případ, rozsudek nad ním, je pro něj osobně tragédií. Ukazuje však také, že režim v Bělorusku netoleruje svobodu projevu a opozici. Je nám líto, že musí ve svém boji pokračovat tím, že je držen ve vězení,“ dodala. 

Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče, koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče a v nepřítomnosti ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.

Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.

Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody, které se mimo jiné věnuje vyšetřování potenciálních ruských válečných zločinů na Ukrajině. Za Bjaljackého musela cenu převzít jeho manželka, protože běloruský disident byl už ve vězení. Bjaljackého přátelé pokládají proces za pomstu Lukašenkova režimu.

Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné 11, deset a devět let vězení.

„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.

Soudní síň během vynášení verdiktu zaplnili posluchači policejní školy, veřejnost se tak nedostala do sálu, zahraniční diplomaté ani do soudní budovy. Zakladatele ruského Memorialu Olega Orlova, který se chtěl soudu zúčastnit, nepustili ani do Běloruska. Orlov označil proces za „projev fašismu“, napsal opoziční portál Naša Niva.

Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.