Harrsova myšlenka pramení z toho, že norsko-finská státní hranice prochází hřebenem hory Halti. Ta se většinou své plochy nachází na finském území. Jen její vrchol z nepochopitelných důvodů leží dvacet metrů za hranicemi, tedy už na norském území.

Uvědomil si to v roce 1972, kdy jako geodet kontroloval hranice. "Byl jsem překvapený, proč proboha nedostali i ten vrcholek," 75letý Harsso norskému webu The Local.

Zatímco 1365 metrů vysoké Halti nepatří ani mezi dvě stovky nejvyššího hor Norska, Finsko nemá žádnou pořádnou vlastní horu a jeho nejvyšší bod je jen 1324 metrů nad mořem. Dárek by tak Finsku přinesl novou nejvyšší horu i nejvyšší místo.

Území Norska by se přitom zmenšilo jen o 0,015 km2. "Bylo by to jen stěží postřehnutelné a jsem si jistý, že Finové dárek velmi ocení," věří Harsso, kterému s internetovou kampaní pomáhá syn.

Pro svou kampaň "Halti jako dárek k výročí" získal podporu i šéfky norského katastrálního úřadu Anne Cathrine Frostrupové, i když nikdo z vlády zatím na jeho návrh nereagoval.

"Musím říct, že je to velmi dobrý nápad. Je to pěkný dárek zemi, která nemá žádnou horu a ani její nejvyšší místo není vrcholkem hory," uvedla Frostrupová.

Zatím má kampaň na Facebooku pět tisíc fanoušků z obou států a jako dobrý nápad ji vítají obě strany.

Jsou tu ale samozřejmě i drobné detaily a komplikace, které by případná norská velkorysost způsobila. Musely by se přepisovat učebnice i překreslovat mapy.