Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Dotace na sociální podniky dostaly i neúčelné projekty, ministerstva kritiku odmítají

Dotace na sociální podniky dostaly i neúčelné projekty, ministerstva kritiku odmítají
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia.cz

Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ale má smysl podporovat sociální podnikání, protože dává příležitost handicapovaným lidem zapojit se zpět na trhu práce a zlepšit kvalitu života.

MMR se snaží kontroly projektů zlepšovat tak, aby dotace nebyly zneužívány, napsal ČTK mluvčí ministerstva Vilém Frček. Ministerstvo práce (MPSV) uvedlo, že se se závěry NKÚ neztotožňuje.

NKÚ kontroloval, jak MMR, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Centrum pro regionální rozvoj rozdělovaly v letech 2015 až 2021 peníze na podporu sociálních podniků. Finance šly ze dvou operačních programů. Rozdělování téměř miliardy korun podle NKÚ provázaly nedostatky. „Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.

MMR ale kritiku odmítlo. Sociální podnikaní podle něj má smysl podporovat, pomáhá začleňovat handicapované i jinak znevýhodněné lidi. „Proto jsme rádi za každý z 235 projektů, který tyto cíle naplňuje. Rizik jsme si vědomi, a proto neustále zlepšujeme kontrolní systém u projektů tak, aby nedocházelo k jeho zneužívání,“ uvedl mluvčí Frček.

Ke splnění principů sociálního podnikání stačilo podle NKÚ mnohdy málo. Aby podnik vyhověl podmínce, že bude zodpovědný k životnímu prostředí, stačilo podle kontroly doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků, například čisticích prostředků. Některé nové sociální podniky také podle kontrolorů měly významnou personální vazbu na jejich předpokládané odběratele a dodavatele. „Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob,“ napsala Kadečková.

NKÚ kontroloval i příjemce dotací. Polovina kontrolovaných projektů byla podle úřadu jen částečně účelná nebo zcela neúčelná a neefektivní. Příčinou bylo to, že ministerstva špatně či nedostatečně nastavila pravidla. Jedna příjemkyně dotace podle NKÚ použila téměř 2,9 milionu korun z peněz EU na nákup nemovitosti od manžela.

MMR v reakci uvedlo, že řídicí orgán operačního programu nastavil pro projekty přísná vstupní kritéria. Pokud projekty dotaci získají, musí udržovat dosažené výsledky minimálně pět let, což se každoročně kontroluje. „Kdo neplní své závazky k sociálnímu podnikání, ke kterým se smluvně zavázal, je při kontrole krácen, případně mu bude celá dotace odebrána,“ uvedl Frček. Podle mluvčího je ale možné, že NKÚ zjistil nedostatky dříve než řídicí orgán. MMR proto nesouhlasí s kritikou NKÚ, že šlo o selhání celého řídicího a kontrolního systému. S výtkami ale bude pracovat.

Nákup nemovitosti od blízké osoby je podle MMR porušením zásad efektivnosti a hospodárnosti, proto bylo do pravidel operačního programu zákaz nákupu takových nemovitostí zapracován.

S výtkami NKÚ, které se týkaly nastavených pravidel, nesouhlasí ani MPSV. Na jejich vytvoření se podle MPSV podílelo mnoho zástupců sociálního podnikání a výsledná pravidla jsou konsensem. „Aktuálně MPSV pracuje na novém zákonu o sociálním podnikání, který by měl dále jednoznačně vymezit definici sociálního podniku,“ uvedlo ministerstvo. Z výtek NKÚ bude MPSV čerpat při nastavování nových pravidel.

Zdroje: