"Je to nárůst od roku 2018 asi o 800 milionů, takže jednotlivé resorty mají plusy nebo minusy," uvedl. Na zasedání příští úterý chce s ministry velice podrobně probrat plány tam, kde mají výdaje rozpočtu růst.

Ve zdravotnictví mají být výdaje na neziskový sektor nižší o 70 milionů korun, školství, kam spadá i podpora sportu, o 448 milionů. "Ministerstvo práce a sociálních věcí navyšuje o 98 milionů, úřad vlády snižuje o 65 milionů, samozřejmě povedeme k tomu debatu s jednotlivými ministry, hlavně mě zajímá navýšení, bude to ještě téma," uvedl premiér.

Neziskové organizace kritizovaly výrok ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ze začátku srpna, že by z 14 miliard korun ročních dotací pro neziskové organizace ráda ušetřila tři miliardy. Po vlně kritiky, která směřovala i na premiéra, Babiš uvedl, že vláda bude postupovat podle analýzy, kterou nechal vypracovat.

Sektory ještě mají šanci na změny

Podle rozboru financování, který si nechává každý rok vypracovat vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla víc než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost.

Tři pětiny celkové sumy poskytl předloni stát, víc než pětinu obce a kolem 16 procent kraje. Zbytek byl od státních fondů a agentur. Na sport samosprávy dávají výrazně víc než do podpory sociálních věcí. Do nich putovala zhruba pětina obecních a krajských dotací, na sport víc než dvě pětiny.

Registraci mělo 122 tisíc nadací, spolků, zájmových sdružení, církevních společností, vzdělávacích institucí a ústavů. Stát v roce 2016 podpořil projekty 6941 organizací, tedy necelých šesti procent.