„Chci naši společnost probudit,“ řekl Pistorius o svém varování před ruskými mocenskými ambicemi a o tom, že bundeswehr musí být na válečný střet připraven. Jako opatření zmínil úpravu branné povinnosti, posílení obranných kapacit, zefektivnění zbrojního průmyslu a také možné otevření armády pro ty, kteří dosud nevlastní německý pas.

„Nebyli bychom první, kdo by to v Evropě udělal,“ řekl Pistorius o možném vstupu neněmeckých občanů do armády. Řekl k tomu, že v Německu žijí lidé třeba i ve třetí generaci, ale stále nejsou občany země.

Pistorius s deníkem Der Tagesspiegel hovořil také o vojenské pomoci Ukrajině, která podle něj musí mít limity. „Nemůžeme vsadit vše najednou, jak někteří požadují. Sami bychom se ocitli bezbranní,“ vysvětlil. Poznamenal, že Německo je z evropských států největším podporovatelem Ukrajiny, takže je nyní i na ostatních evropských zemích, aby učinily více. „Každému musí být jasné, že když (ruský prezident Vladimir) Putin tuto válku vyhraje a obsadí Ukrajinu, tak se samozřejmě zvýší hrozba pro alianční území,“ dodal.

Rozhovor Der Tagesspiegel publikoval poté, co nejprodávanější německý list Bild v pondělí zveřejnil podrobnosti o tajném německém rizikovém scénáři, podle kterého by se od letošního února mohlo začít zvyšovat napětí mezi NATO a Ruskem, což by v létě 2025 vyvrcholilo bezprostřední hrozbou války. Rusko by podle tohoto scénáře mohlo k rozdmýchání konfliktu využít hybridní formy v podobě propagandy, kybernetických útoků, dezinformací a ruské menšiny v Pobaltí.

Přípravě na možný konflikt se věnuje více států NATO a také Švédsko, které o vstup do aliance usiluje. V Česku se podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky roky nevedla seriózní diskuse o obraně. V prosinci v této souvislosti prohlásil, že válka s Ruskem sice nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná.