Aktualizováno: Němci přichází o miliardy eur. Kvůli sousedům
Německo přichází kvůli daňovým rájům ročně o 17 miliard eur (435 miliard korun) a Evropská unie jako celek o zhruba 60 miliard eur (1,5 bilionu korun). Napsal to v úterý deník Süddeutsche Zeitung s odvoláním na výpočty francouzského ekonoma Gabriela Zucmana, který působí na univerzitě v kalifornském Berkeley.
Fungování daňových rájů odhalují v těchto dnech dokumenty nazvané Paradise Papers, o nichž informují světová média. Více než 13 milionů dokumentů ukazuje například způsob, jakým se za pomoci daňových rájů firmy jako Apple, Nike či Uber snaží vyhýbat placení daní.
Evropské země kvůli daňovým rájům na firemních daních ročně tratí desítky miliard eur. Nebýt daňových rájů, zvýšil by se podle ekonoma Zucmana výnos s firemních daní v Německu o 32,2 procenta, ve Francii o 24,7 procenta, v Maďarsku o 23,3 procenta a v Itálii o 21,4 procenta. Relativně málo na daňových rájích tratí Česká republika, u níž by se bez nich výnos z firemních daní zvýšil o 5,8 procenta.
Zajímavé je, že třeba Německo o největší část ušlých peněz nepřichází kvůli daňovým rájům v Karibiku, ale kvůli dalším zemím Evropské unie jako je Lucembursko, Irsko nebo Nizozemsko.
Zucman systém daňových rájů kritizuje, protože podle něj posiluje nerovnost ve světě. Často složité daňové operace, které pomáhají vyhnout se placení daní, si totiž mohou dovolit jen bohatí. Peníze, které takto uniknou, si pak podle něj státy musí opatřit jinde - typicky u obyčejných zaměstnanců.
Černá listina na obzoru
Černou listinu daňových rájů by EU měla odsouhlasit už v prosinci, uvedl po úterním jednání ministrů financí členských zemí EU místopředseda Evropské komise pro euro, finanční stabilitu a finanční služby Valdis Dombrovskis. Státy by podle něj měly zároveň schválit i sérii opatření vůči státům, které se na seznamu ocitnou.
Podle českého ministra financí Ivana Pilného jeho kolegové, například francouzský ministr Bruno Le Maire, právě potřebu reálných sankcí zdůrazňovali. "Ty by se týkaly přístupu třeba k evropským fondům a dalším nástrojům," uvedl český ministr.
Česká republika s návrhy problém nemá, ministr ale právě u otázky možných sankcí vůči daňovým rájům debatu v prosinci očekává. Sankce, například nemožnost přístupu k penězům z Evropské investiční banky (EIB), nemohou být likvidační v případě zemí, které mají jen malé problémy.
Téma daňových úniků probírala úterní ministerská schůzka mimořádně právě v souvislosti s několik dní starým zveřejněním dokumentů Paradise Papers.
Na vzniku černé listiny ale EU pracuje už od loňského roku. Už před více než rokem zveřejnila seznam přibližně 90 zemí, u nichž podle expertů existovalo větší riziko vyhýbání se daňovým povinnostem. Státy už se také dohodly, podle jakých kritérií budou případně "nespolupracující daňové jurisdikce" posuzovat. V úvahu mají být brány daňová transparentnost, spravedlivá podoba zdanění a doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se problematiky boje se snižováním daňových základů a přesunování zisků.
Mezi devadesátkou zemí byly jak státy běžně označované za daňové ráje, tak i vyspělé ekonomiky včetně například Spojených států nebo Austrálie. Na tyto země se v únoru EU písemně obrátila s výzvou, aby s unií v boji proti daňovým únikům spolupracovat začaly. Na odpovědi teď EU podle diplomatů čeká, přibližně do poloviny listopadu. Pak začne být sestavován konkrétní seznam, který bude zřejmě čítat několik desítek států.
V prosinci také očekává Toomas Toniste, ministr financí předsednického Estonska, dohodu na návrhu upravujícím výběr daně z přidané hodnoty (DPH) u elektronického obchodování. Dnes ještě země shodu nenašly.
Příklady velkých daňových kauz, které odhalily, jak vlivní a bohatí lidé využívají daňové ráje (k nejnovější kauze Paradise Papers; řazeno chronologicky):
- OFFSHORE LEAKS - Tento únik informací, zveřejněný v dubnu 2013, odhalil totožnost tisíců majitelů anonymního majetku na Britských Panenských ostrovech. Byli mezi nimi i vysocí političtí představitelé například z Ruska, Ázerbájdžánu, Číny, Kanady, Pákistánu a dalších zemí i milionáři zapletení do podvodů. Přes dva miliony dokumentů se týkalo asi 130.000 lidí a 120.000 firem ze 170 zemí světa, kteří měli své účty v bankách jednoho z karibských daňových rájů. O zveřejnění citlivých dat se zasloužila organizace zvaná Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ).
- LUXLEAKS - Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. ICIJ tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa. Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat. Údaje měly objem čtyři GB. Dva informátoři, na které podala žalobu poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která dohody zprostředkovávala a pro kterou oba informátoři původně pracovali, skončili u soudu, jeden dostal podmínku, druhý byl osvobozen. Novinář, který o aféře informoval, byl zproštěn obvinění.
- SWISS LEAKS - Švýcarská větev britské banky HSBC dlouhá léta pomáhala svým bohatým klientům vyhýbat se placení daní a spravovala černá konta desítkám tisíc zákazníků z celého světa, včetně zločinců a obchodníků se zbraněmi, ale i známých podnikatelů, sportovců (Diego Forlán nebo Vernando Alonso), politiků a celebrit. Výsledky šetření ICIJ zveřejnilo v únoru 2015. Uniklá data o objemu 3,3 GB se údajně týkají účtů v hodnotě 180 miliard dolarů, které patřily více než 100.000 lidem a 20.000 firmám. S ČR je spojeno asi 91 klientů pobočky, z nichž 11 má český pas nebo občanství. Není ale jasné, zda čeští klienti využili služeb HSBC k tomu, aby se vyhnuli placení daní. V listopadu 2015 byl ve Švýcarsku odsouzen v nepřítomnosti bývalý francouzský zaměstnanec HSBC Hervé Falciani, který předal v roce 2008 francouzským úřadům desetitisíce dokumentů o klientech HSBC a jejich účtech. Pět let vězení si ale neodsedí, protože je francouzský občan a žije ve Francii, která ho do Švýcarska nevydá. V dubnu 2015 zahájily vyšetřování banky HSBC i francouzské úřady.
- PANAMSKÉ DOKUMENTY (PANAMA PAPERS) - Několik předních světových médií začalo loni 3. dubna zveřejňovat dokumenty panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Dokumenty se týkají 214.000 subjektů z 200 zemí světa, celkem se jednalo o 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu listin. Po odhalení skandálu rezignovali někteří politici, například islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku ukázaly uniklé dokumenty firmy Mossack Fonseca také na 283 Čechů. Služeb panamské kanceláře využívali například lidé z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali i fotbalista Barcelony Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar. Prosté vlastnictví offshoreové firmy automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Společnost Mossack Fonseca se hájila tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti. Počátkem letošního roku ale byli dva hlavní společníci kanceláře, Ramón Fonseca a Jürgen Mossack, oficiálně vzati do vazby a obviněni z praní peněz v souvislosti s největším korupčním skandálem posledních desetiletí v Brazílii. Později byli propuštěni na kauci.
- PARADISE PAPERS - ICIJ v neděli zveřejnilo rozsáhlou databázi uniklých finančních dokumentů, které podle organizace ukazují, jak bohatí lidé tajně investují obrovské sumy v daňových rájích. Výjimkou není ani soukromý majetek britské královny Alžběty II. České centrum pro investigativní žurnalistiku uvedlo, že asi 12 060 dokumentů se přímo týká ČR. Databáze obsahuje 13,4 milionu dokumentů. Zdrojem uniklých dat jsou dvě offshoreové společností: Appleby a Estera. Jedna sídlí na Bermudách, druhá v Singapuru. Téměř sedm milionů záznamů spadá do období od roku 1950 do roku 2016. Záznamy obsahují informace o 25.000 firmách spojených s lidmi ve 180 zemích. Do aféry jsou zapojeny společnosti Apple a Nike, automobilový závodník Louis Hamilton či zpěvák irské skupiny U2 Bono. Podle Českého centra pro investigativní žurnalistiku není možné přesně stanovit, kolik je v Paradise Papers Čechů, protože značná část zapojených podnikatelů uvádí svoji adresu trvalého pobytu v zahraničí. V dokumentech jsou zmiňovány například starší kauzy, týkající se například Viktora Koženého nebo Investiční a Poštovní banky (IPB) a Kajmanských fondů.