Dnes je úterý 5. července 2022., Svátek má Cyril a Metoděj
Počasí dnes 26°C Dešťové přeháňky

Aktualizováno: Německo se podle Scholze připravuje na možné přerušení dodávek ruského plynu

Aktualizováno: Německo se podle Scholze připravuje na možné přerušení dodávek ruského plynu
Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska (Ilustrační foto) | zdroj: Profimedia

Německo se musí připravit na možné přerušení dodávek ruského plynu; zatím může jen spekulovat, co se Kreml rozhodne udělat.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:11) Prohlásil to dnes německý kancléř Olaf Scholz na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou v Tokiu. Oba státníci se při jednání shodli, že je zapotřebí přijmout k ruské invazi na Ukrajinu tvrdý postoj.

Německo podle Scholze usiluje o bližší vztahy se zeměmi v asijsko-pacifickém regionu, které sdílejí stejné demokratické hodnoty, ať už je to Japonsko, Austrálie, Jižní Korea či Indie.

Japonsko je první zemí regionu, kterou Scholz jako kancléř navštívil. Agentura Reuters připomněla, že Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová v oblasti jako první navštívila komunistickou Čínu, která se na rozdíl od Tokia zdržela kritiky Ruska za jeho nevyprovokovaný útok na Ukrajinu. „Není náhodou, že moje cesta do tohoto regionu mě zavedla sem, do Tokia,“ podotkl Scholz.

Japonský premiér Kišida prohlásil, že jeho vláda posoudí žádosti Ukrajiny o pomoc a zváží, co pro ni Japonsko může v souladu se svými zákony udělat. Kišidův kabinet uvalil sankce na množství ruských subjektů, slíbil Ukrajině velkou finanční pomoc a uvedl, že urychlí proces snižování závislosti Japonska na dodávkách energií z Ruska. „Budeme diverzifikovat energetické zdroje a přestaneme v dřívějším termínu dovážet ruské uhlí,“ řekl dnes Kišida.

Kromě Ukrajiny byla předmětem rozhovorů v Tokiu také otázka Číny. Scholz a Kišida vyjádřili obavy ohledně porušování lidských práv v Hongkongu a čínské Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Rovněž pak uvedli, že nesouhlasí s jakýmikoli snahami změnit status quo v Jihočínském a Východočínském moři.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:04) Žádná ze zemí Evropské unie dosud nedala najevo, že je ochotna za ruský plyn platit v rublech. Novinářům to dnes řekl dobře informovaný unijní činitel. Podle něj by přijetí požadavku ruského prezidenta Vladimira Putina znamenalo porušení sankcí zavedených EU. Maďarský ministr zahraničí přitom televizi CNN řekl, že Budapešť na podmínky přistoupí.

Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na unijní sankce zavedené pro ruské invazi na Ukrajinu oznámil, že „země nikoliv přátelské“ vůči Rusku, tedy také evropští odběratelé budou za ruský plyn muset platit v rublech. Unijní země a jejich plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb.

Odběratelé si mají otevřít dva účty u banky Gazprombank. Na jeden z nich převedou peníze za plyn v eurech, platba však bude dokončena až tehdy, když se peníze dostanou na druhý účet již v rublech.

„Mezitím je může mít libovolně dlouho k dispozici ruská centrální banka, takže vlastně půjde o půjčku pro ni,“ vysvětlil dnes zmíněný činitel, v čem podle unijní exekutivy spočívá porušení sankcí. Ty od března zakazují jakýkoli platební styk s centrálním bankovním ústavem v Moskvě.

Zmíněný zdroj doplnil, že EU je zatím jednotná v odmítání této praxe. Neupřesnil však, zda si již druhý účet pro převod na rubly otevřela nějaká z firem, které do unijních zemí plyn dovážejí. Agentura Bloomberg s odkazem na zdroj blízký Gazprombank ve středu napsala, že rublové účty si otevřela desítka evropských zákazníků.

Na případné porušení sankcí podle unijního činitele dohlíží Evropská komise, která by podle obvyklých postupů mohla po vyhodnocení situace zahájit řízení se zemí porušující odsouhlasená pravidla.

(11:26, původní zpráva) Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.

„Z Ruska pochází 85 procent našich dodávek plynu a 65 procent našich dodávek ropy. Proč? Protože to určuje infrastruktura. Není to legrace, my jsme si tuhle situaci nevybrali,“ poznamenal Szijjártó.

Od ruské invaze na Ukrajinu země Evropské unie v několika etapách zpřísnily své sankce vůči Moskvě, nyní diskutují o zákazu dovozu energetických surovin. Maďarsko patří mezi těch několik států unie, které se proti podobnému kroku stavějí, hlavně s ohledem na podobu vlastní energetiky a ekonomiky.

Ruský prezident Vladimir Putin po začátku bojů a ostré západní reakci na ruskou agresi oznámil, že odběratelé z „nikoliv přátelských zemí“ budou za ruský plyn muset platit v rublech. Evropské země a tamní plynárenské firmy to odmítly s tím, že by změna platební metody byla porušením uzavřených kontraktů. Ruská strana, pro kterou dodávky plynu do zemí EU znamenají výrazné příjmy, poté vypracovala a zákazníkům nabídla nový systém plateb. 

V rámci tohoto platebního schématu si odběratelé surovin musí u banky Gazprombank, nad kterou má kontrolu Kreml, otevřít dva bankovní účty - devizový a rublový. Odběratelé za energie platí v dolarech nebo v eurech a Gazprombank poté částku převede na rublový účet.

Agentura Bloomberg, která se odvolala na zdroj blízký Gazprombank, ve středu napsala, že takové účty si už otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich tímto způsobem zaplatili.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila.

Zdroje: