Pátého května 1937 byla v hamburských loděnicích Blohm & Voss spuštěna na vodu loď Wilhelm Gustloff, která patřila nacistické organizaci Kraft durch Freude. Při slavnosti loď za přítomnosti nacistického vůdce Adolfa Hitlera pokřtila Hedwig Gustloffová, vdova po švýcarském nacistickém politikovi, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP, byl v roce 1936 zavražděn židovským studentem a jako mučedník využitý nacistickou propagandou dal luxusnímu plavidlu jméno.

Loď byla definitivně dokončena 15. března 1938 a o týden později se vydala na svou první plavbu. V té době byla tato nacistická chlouba největší výletní lodí a pojala 1463 pasažérů. Organizace Kraft durch Freude s touto „beztřídní lodí“ (byly tu kajuty jen jedné třídy) pořádala výlety do Norska, Portugalska či Itálie za mimořádně nízké ceny, aby si je mohly dovolit i dělnické rodiny.

Pátého května 1937 byla luxusní loď Wilhelm Gustloff slavnostně spuštěna na vodu | zdroj: Profimedia

Na začátku druhé světové války sloužila Wilhelm Gustloff k přepravě vojska, od 22. září 1939 jako lazaret a od listopadu 1940 kotvila v Gdyni jako plovoucí kasárna druhé školní ponorkové divize.

Ke konci války nacisté odmítali včasnou evakuaci lidí z Východního Pruska. Po postupu Rudé armády byl pak ke konci ledna v rámci operace Hannibal narychlo nařízen přesun vojáků a civilistů na západ všemi dostupnými plavidly. Na evakuaci se podílela i loď Wilhelm Gustloff.

Tragický konec

Třicátého ledna 1945 (shodou okolností a ironií osudu šlo o padesáté výročí narození muže, po němž byla loď pojmenována) vyplula Wilhelm Gustloff z Gdyně a do Kielu a měla na palubě odhadem 10 500 lidí. Přesný počet členů posádky i uprchlíků nebylo možné určit, protože evakuace byla překotná. Oficiálně bylo registrováno necelých osm tisíc lidí, poté se ale na palubu nahrnulo ještě asi 2500 dalších. Celkem tedy bylo na lodi asi 9000 civilistů, včetně spousty dětí, a 1500 vojáků wehrmachtu. Existují dokonce teorie, podle nichž byla na lodi i proslulá a záhadami opředená Jantarová komnata.

Na palubě byli tou dobou čtyři kapitáni, kteří se nedokázali dohodnout na postupu ve vodách, v nichž hrozilo nebezpečí od sovětských ponorek. Zatímco Wilhelm Zahn navrhoval plout se zhasnutými světly v mělkých vodách, kam ponorky nemohou, kapitán Friedrich Petersen prosadil, aby se kvůli přetíženosti lodi plulo v hlubších vodách s rozsvícenými palubními a polohovými světly, aby se zabránilo případné srážce s ohlášenou eskadrou minolovek.

Stavba lodi Wilhelm Gustloff v hamburských loděnicích Blohm & Voss | zdroj: Profimedia

Po deváté hodině večer byl Wilhelm Gustloff spatřen sovětskou ponorkou S-13. Ve čtvrt na deset nechal její velitel Alexandr Ivanovič Marinesko vypálit na německou loď ze vzdálenosti 700 metrů čtyři torpéda. Jedno se zaseklo, další tři zasáhla cíl a za hodinu šel Wilhelm Gustloff ke dnu. Lodě, které reagovaly na vyslaný nouzový signál, zachránily 1252 lidí, včetně čtyř kapitánů.

Při katastrofě zahynulo kolem 9300 lidí, což je šestkrát více než při ztroskotání Titanicu. Co do počtu obětí na jedné potopené lodi jde o největší námořní neštěstí všech dob. Vrak leží v hloubce 42 metrů v polských výsostných vodách a jako k námořnímu hřbitovu a válečnému památníku je k němu zakázán přístup.