Jára Cimrman razil myšlenku, že historické události nejen ovlivňují chod dějin, ale stávají se také dějepisným učivem, což je funkce přinejmenším stejně důležitá. Významné osobnosti by tak podle něj měly myslet nejen na to, co svými skutky způsobí v dějinách, ale i na žáky, kteří se o tom budou muset učit, a měly by proto pro důležité historické akce volit zapamatovatelná data.

Možná si někteří vzali Cimrmanovu radu k srdci, každopádně se 15. dubna odehrálo v moderních dějinách tolik katastrof, neštěstí a tragédií, jako v málokterý jiný den.

Živly a teror

Asi nejznámější pohromou, k níž se váže toto datum, je potopení Der Spiegel - 15. April 2023, který šel 15. dubna 1912 ke dnu poté, co narazil do ledovce. Z 2300 lidí na palubě jich přežilo jen něco přes sedm set.

Přesně o pět let později zahynuly na dvě stovky britských vojáků na lodi Cameronia, kterou východně od Malty potopila německá ponorka.

V roce 1927 se v tento osudný den rozvodnila řeka Mississippi, která zaplavila území velké bezmála jako Česká republika. Tato největší povodeň v dějinách Spojených států si vyžádala na pět stovek mrtvých.

Další tragédie jsou novějšího data a většina z nás je již pamatuje. V roce 1989 bylo v tlačenici fanoušků na stadionu Hillsborough v britském Sheffieldu během utkání mezi Liverpoolem FC a Nottinghamem Forest ušlapáno 96 lidí, dalších několik stovek bylo zraněno.

Při požáru v poutnických táborech u Mekky v roce 1997 zahynulo 343 lidí a přes 1500 bylo zraněno.

Pád boeingu společnosti Air China u jihokorejského Pusanu si v roce 2002 vyžádal 128 obětí na životech.

V Česku 15. dubna 2005 hořel hrad Pernštejn, kde oheň napáchal stomilionovou škodu.

V cílové rovince Bostonského maratonu explodovaly v roce 2013 dvě podomácku vyrobené bomby, které zabily tři lidi a téměř tři stovky dalších zranily. Pronásledování čečenských atentátníků Tamerlana a Džochara Carnajevových pak sledoval svět takřka v přímém přenosu. Prvního zabili při přestřelce, druhý dostal trest smrti, který letos počátkem března potvrdil i americký nejvyšší soud.

V roce 2019 zachvátil požár střechu pařížské katedrály Notre-Dame. Tato ikonická památka vyhořela během několika hodin. Nyní prochází rekonstrukcí a měla by být znovuotevřena v roce 2024.

Sopka, McDonald’s, úmrtí a narození

Událost z roku 2010 sice nebyla přímo tragická a přísně vzato začala už 14. dubna. Tehdy byla zaznamenána prudká erupce islandské sopky Eyjafjallajökull, která začala do výšky devíti kilometrů chrlit popel a další sopečný materiál. Od 15. dubna se pak kvůli popelu na několik dnů uzavřel vzdušný prostor skoro v celé Evropě. Odvoláno bylo na 95 tisíc letů, výluka zasáhla 29 procent celosvětové letecké dopravy. Řada delegací se kvůli tomu například nedostala na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který spolu s dalšími předními polskými politickými a vojenskými představiteli zahynul 10. dubna při letecké havárii u Smolenska.

Kdo má zásadní výhrady k řetězci restaurací McDonald's, může si do výčtu pohrom z 15. dubna přidat i rok 1955, kdy Ray Kroc otevřel první restauraci této firmy na principu franšízy (celkově ovšem devátou). V roce 1961 pak od bratrů McDonaldových odkoupil jejich podíl, zavedl slavné logo a zahájil úspěšnou celosvětovou expanzi tohoto řetězce.

Patnáctého dubna ale tento svět opustila také spousta významných osobností. V roce 1865 zemřel na následky atentátu z předchozího večera šestnáctý (a první republikánský) americký prezident Abraham Lincoln. Dále to byl například francouzský filozof a držitel Nobelovy ceny za literaturu (kterou ovšem odmítl) Jean-Paul Sartre (1980), ruský učenec a polyhistor Michail Lomonosov (1765), božská Greta Garbo (1990), autor slavného Fantoma opery Gaston Leroux (1927), čínský reformní politik Chu Jao-pang (1989), jehož smrt vedla k demonstracím a následnému masakru na náměstí Nebeského klidu, nebo Joey Ramone, frontman amerických punkových průkopníků Ramones (2001).

Patnáctého dubna se rovněž narodilo několik lidí, bez nichž bychom si naopak svět dokázali docela dobře představit, a možná by byl i lepší – třeba korejský revolucionář, diktátor a zakladatel Kimovské komunistické dynastie Kim Ir-sen (1912) nebo babička Adolfa Hitlera z otcovy strany Maria Anna Schicklgruberová (1795). Patnáctého dubna se narodil i rozporuplný sovětský vůdce Nikita Chruščov (1894), jemuž sice lze přičíst k dobru destalinizaci Sovětského svazu, na druhé straně se ale za jeho éry dostal svět na pokraj jaderné války a byla postavena berlínská zeď. A komu šly na nervy doby, kdy se nám násilím cpala sovětská popkultura, může si do tohoto výčtu klidně ještě přidat i Allu Pugačevovou (1949).