Dění na Ukrajině nechává chladnými 13 procent české populace, přibližně stejný počet lidí naopak konflikt pozorně sleduje. Zbytku se události týkají jen okrajově a nijak zvlášť se o ně nezajímá, přijímá je stejně jako další dění kolem sebe.

Zajímavé výsledky ale vyšly v hodnocení role Ruska v dění na Ukrajině. Dvě pětiny Čechů chování Ruska odmítají, stejný počet souhlasí s některými postoji velmoci a poslední pětina stojí na straně Ruska.

Podle autorů průzkumu je překvapivé, že názory nejsou nijak vázané například na pohlaví, vzdělání nebo věk. "Tedy jinak řečeno, podporovatelů postojů Ruska je přibližně stejně mezi mladými i mezi starými, mezi lidmi se základním i vysokoškolským vzděláním. Do značné míry to nabourává zažitou představu, že podporovateli Ruska jsou spíše starší lidé a osoby s nižším vzděláním či příjmy," uvedl vedoucí sociálního výzkumu Vojtěch Hündl.

Poslední, na co se agentura začátkem prosince ptala, je největší hrozba pro mír v Evropě. Zde se téměř shodně se čtyřiceti procenty umístily Islámský stát a Rusko. Potvrdilo se, že Rusko vidí jako hrozbu častěji lidé, kteří jeho postoji v dění na Ukrajině odmítají.

"A naopak lidé, kteří postoje Ruska podporují, jmenují výrazně častěji jako hrozbu USA," konstatují autoři s tím, že Spojené státy vnímá jako hrozbu 13 procent lidí.