Austrálie je kontinent s jedinečnou historií. Před desítkami tisíc let byla její pevnina součástí pradávného kontinentu Sahul, který spojoval dnešní Austrálii, Tasmánii a Novou Guineu. První lidé sem dorazili pravděpodobně z jihovýchodní Asie na primitivních člunech asi před padesáti tisíci lety. Tito migranti vytvořili civilizaci, která dodnes představuje nejdéle nepřerušeně žijící kulturu na světě. Australští Aboridžinci byli rozděleni do více než 250 jazykových skupin a jejich život byl hluboce spjat s krajinou, která určovala jejich mytologii, zvyky i způsob přežití.

Když roku 1788 začali Britové kolonizovat Austrálii, žilo na kontinentu kolem jednoho milionu původních obyvatel. Kolonizace však přinesla epidemie, vyvlastnění půdy a systematické násilí. Historici odhadují, že při střetech s osadníky zahynulo až dvacet tisíc lidí a během prvních 140 let kolonizace bylo zdokumentováno nejméně 270 masakrů. Nedávná studie komise Yoorrook Justice Commission, vedené samotnými původními obyvateli, dospěla k závěru, že postup Britů ve státě Victoria představoval genocidu a předložila více než sto návrhů na nápravu.

Původní obyvatelé Austrálie, rok 1930zdroj: Profimedia.cz

Ztracené generace a pomalá cesta k uznání

Od roku 1910 do 70. let dvacátého století se australská vláda pokoušela o násilnou asimilaci Aboridžinců. Z domovů bylo odebráno až třicet procent dětí, které pak vyrůstaly v ústavech nebo v pěstounských rodinách, kde nesměly mluvit svým jazykem ani si ponechat rodná jména. Období takzvaných Odcizených generací zanechalo v komunitách hluboké jizvy, které se zacelují dodnes. Teprve v roce 1967 se v referendu rozhodlo, že původní obyvatelé budou oficiálně započítáváni do australské populace a že se na ně budou vztahovat federální zákony. O čtyři desetiletí později, v roce 2008, se premiér Kevin Rudd národu omluvil za zločiny spáchané na těchto generacích a vyzval k usmíření. Přesto nerovnosti přetrvávají – původní obyvatelé dodnes čelí nižší životní úrovni, kratší délce života i znevýhodnění v přístupu ke vzdělání.

Neúspěšné referendum a nový začátek

Rok 2023 měl být historickým mezníkem. Australané hlasovali o ústavním uznání původních národů a o vytvoření jejich poradního orgánu při parlamentu. Přestože většina domorodých voličů návrh podpořila, více než šedesát procent populace hlasovalo proti. Pro mnohé Aboridžince to znamenalo hluboké zklamání, které symbolicky doprovodil týden ticha a rozjímání.

Původní obyvatelé Austrálie dneszdroj: Profimedia.cz

Naděje však zůstává. Stát Victoria vytvořil rámec pro uzavření první smlouvy s původními obyvateli, která má uznat jejich suverenitu, odškodnit oběti minulých křivd a zakotvit Shromáždění původních národů jako trvalou součást státní správy. Pokud bude zákon schválen, stane se Victoria druhým státem s trvalým zastoupením domorodých obyvatel v parlamentu – po Jižní Austrálii, která ho zavedla v roce 2023. Podobné iniciativy se rozbíhají i v Queenslandu, kde domorodí historici mluví o pokusu zacelit trhliny ve společnosti, jež vznikly během kolonizace.

Austrálie je přitom stále jedinou zemí Britského společenství, která s původními národy dosud neuzavřela žádnou oficiální smlouvu. Boj za uznání tak pokračuje. Aboridžinci připomínají, že jejich suverenita nikdy nebyla postoupena ani zaniklá – a jejich příběh zůstává symbolem odolnosti civilizace, která přežila desetitisíce let změn, pronásledování i zapomnění.