Nejdříve být královnou neměla. Teď stojí v čele nejmocnější monarchie
6. 2. 2012 – 14:41 | Zpravodajství | Danica Klein

"Je jí pouhých pětadvacet let, vypadá jako holčička a stala se královnou," psal britský deník Daily Telegraph v únoru 1952, když po úmrtí krále Jiřího VI. nastoupila na trůn. Jeho dcera Alžběta, která původně vůbec vládnout neměla, tak stanula v čele nejmocnější světové monarchie, aby tam setrvala dodnes, dlouhých 60 let.
Ať žije královna! Alžběta II. slaví šedesát let na trůnu
Smrt krále Jiřího VI. znamenala pro Brity osobní ztrátu. Za jeho vlády došlo ke konečnému uspořádání s Irskem, v těžkých válečných časech se k němu lidé obraceli jako ke ztělesnění monarchie. Zahájením olympijských her v roce 1948 v Londýně se snažil nastolit mezinárodní harmonii a pospolitost.
V létě 1951 se však vážně roznemohl. Na konci ledna 1952 byl přes varování lékařů vyprovodit svou dceru na cestu do Austrálie a Keni. A 6. února zemřel ve spánku na infarkt. Pochovali jej kapli svatého Jiří na hradu Windsor. Na jeho slavnostním pohřbu truchlil celý národ.
Značné proměny
Alžběta se musela urychleně vrátit zpět, aby převzala vladařské povinnosti. "Bůh ochraňuj královnu!" znělo Británií. "Břímě vlády přijímá tato půvabná mladá dáma s úsměvem," praví se v dobovém dokumentu o této události.
Její korunovace se odehrála 2. června 1953 ve Westminsterském opatství a byla první, kterou natáčela televize. Okázalý obřad sledovalo v televizním přenosu asi 20 miliónů Britů a dalších asi 12 milionů o něm poslouchalo v rozhlase.
Za necelých šest desítek let od této chvíle prošla britská monarchie značnými proměnami. Alžbětě II. sloužil premiér Winston Churchill a po něm deset dalších. Zažila rozpad britského impéria, ale i renesanci jeho vlivu. A stále zůstává v jeho čele, bezúhonná a respektovaná. Dnes je již druhým nejdéle vládnoucím panovníkem na britském trůnu, po královně Viktorii (necelých 64 let). "Vděčnost, úcta a hrdost. Tato slova shrnují můj vztah k lidem této země a celého Společenství," prohlásila Alžběta II. v projevu u příležitosti zlatého jubilea.
Nedostatek času na výchovu dětí
Britové ctí svoji královnu jako symbol a popisují jako ženu oddanou svému poslání, panovnici obrovských zkušeností i smyslu pro humor, hluboce věřící, schopnou citovat z bible. Ale i jako ženu osamocenou uprostřed mašinérie dvora a matku, která si vyčítá, že kvůli státnickým povinnostem neměla dost času na výchovu svých dětí.
Narodila se 21. dubna 1926 jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová, nejstarší dcera Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec nebyl připravován na roli vladaře. Králem se stal po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. Ten se vzdal britské koruny, aby se mohl oženit s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. A z Alžběty byla rázem následnice trůnu.
Čtěte také: Královská rodina - nejtěžší úkol panovnice