Dnes je úterý 5. listopadu 2024., Svátek má Miriam
Počasí dnes 0°C Polojasno

Nehlaďte ty chundelaté krávy a jak se vyhnout davům

Nehlaďte ty chundelaté krávy a jak se vyhnout davům
Bizoni v Yellowstonském národním parku | zdroj: Profimedia

I zdánlivě směšné rady a pokyny mohou být důležité a prospěšné. Stačí se jen trochu zamyslet… a mít patřičnou porci smyslu pro humor.

Americké národní parky jsou známé majestátní, malebnou krajinou, přírodními poklady a vtipným, často až absurdním způsobem, jakým jejich správa na sociálních sítích poskytuje informace návštěvníkům, píše zpravodajský server The Washington Post.

Příspěvky Správy národních parků (National Park Service) na twitteru, instagramu a facebooku se často virálně šíří a získávají kultovní status. Spektrum je opravdu široké: Může jít o praktické rady v nepraktickém kabátě („Abyste se vyhnuli davům, navštivte oblasti, kde nejsou takové davy.“), odvolávky na populární kulturu (fotografie odpočívajícího sviště s popiskem: „Právě jsem si nechal udělat test DNA. Ukázalo se, že jsem stoprocentní brambora.“) nebo prostě prezentace zjevných skutečností („Máme parky.“)

Matt Turner, který svého času pracoval jako průvodce a tlumočník v parcích a nyní spravuje sociální sítě národních parků, je přesvědčený o tom, že právě příspěvky využívající humor nebo popkulturní odkazy mají největší ohlas - a díky tomu se k návštěvníkům dostanou cenné rady, kterým by jinak nemuseli věnovat pozornost.

Jednou z takových rad je: „Nezkoušejte hladit ty chundelaté krávy.“ Když lidé z parků mluví o „chundelatých krávách“, myslí tím bizony - a těm je skutečně lepší se vyhnout. Bizoni v Yellowstonském parku zraní víc lidí než kterékoli jiné zvíře; během tříměsíčního období v loňském roce nejméně tři. „V národních parcích si nepoplácáte bizona, ale bizon si může poplácat vás (když budete moc blízko),“ dodává vzkaz strážců parku na twitteru.

„Většina veverčích kousnutí pochází z přední strany veverky, tedy z jejího ‚kousacího konce‘.“ Tak začíná pasáž o bezpečnosti, která mimo jiné připomíná, že v národních parcích byste nikdy neměli krmit zvířata. Svoje jídlo si pečlivě ukládejte, odneste po sobě odpadky a udržujte bezpečnou vzdálenost od zvířat.

„Když narazíte na medvěda, nikdy se nesnažte srazit pomalejšího kamaráda na zem, i když máte pocit, že vaše přátelství už je za zenitem.“ Tato rada je krom zamyšlení nad silou přátelství především praktickým pokynem, co nedělat při blízkém setkání medvědího druhu. Tedy jak dodává další příspěvek: „Jakkoli jde o vzrušující okamžik, je třeba mít na paměti, že medvědi v národních parcích jsou divocí a mohou být nebezpeční.“

A v jaké vzdálenosti se mají návštěvníci držet od divokých zvířat? K tomu slouží pravidlo palce. Stačí natáhnout ruku, a pokud váš palec zvíře celé zakryje, jste v pohodě. Pokud ne, jste moc blízko.

Lasice hranostaj vypadá roztomile, ale pod sladkým kukučem a hebkou kožešinou se skrývá tvoreček, který umí být pěkně zuřivý a teritoriální. Aneb, jak píše správa národních parků: „Věděli jste, že když si podržíte lasici hranostaj u ucha, uslyšíte, jaké to je, když na vás zaútočí lasice hranostaj?“ Dozvíte se také například, že šance, že by vás pronásledoval krocan, je malá, ale nikdy ne nulová.

Vyvarovat byste se měli i intimnějších pokusů o sblížení. „Jak už jsme psali u mnoha věcí, na které v národním parku narazíte, ať už je to sytě žlutý slimák, neznámá houba, anebo velká ropucha se zářícíma očima - prosím, nezkoušejte je olíznout.“ Toto varování správa parků zveřejnila poté, co se rozšířila zpráva o údajně psychedelických účincích sekretu jistého druhu ropuch žijících v Sonorské poušti.

A na toto téma volně navazuje i o něco méně vážně míněná rada: „Nikdy nezkoušejte chytat sněhové vločky na jazyk, dokud všichni ptáci neodletěli na jih.“

Zdroje: