Pouze devět procent společností se domnívá, že na ně tato situace nebude mít žádný vliv. Nejvíce zasažený bude zřejmě automobilový průmysl a obecně menší podniky.

„Stejně jako v době pandemie se i nyní zpomaluje automobilová výroba, a to zejména z důvodu nedostatku komponentů a čipů. Svou roli hrají také logistické komplikace a energetická náročnost výroby,” uvedla ředitelka Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.

Vedle automobilového průmyslu se negativních důsledků obává také strojírenství a průmyslová výroba. Podle OSN vyvolala ruská invaze na Ukrajinu největší uprchlickou krizi od druhé světové války, z Ukrajiny uprchlo již přes 3,5 milionu lidí. Míří zejména do Polska, Moldavska, Rumunska, Maďarska, na Slovensko, ale také do Česka nebo Německa. Podle posledních statistik je v ČR kolem 300 000 ukrajinských běženců, nejvíce v Praze, kde jejich počet dosahuje 53 000.

Pracovní místa pro ukrajinské uprchlíky plánuje nabídnout 68 procent dotázaných podniků, dalších 14 procent se rozmýšlí. Většinou půjde o jednotky či maximálně desítky pracovních míst na jednoho zaměstnavatele. Častěji půjde o větší zaměstnavatele z výroby a strojírenství. „Tyto obory nabízejí práci vhodnou zejména pro muže. Mezi uprchlíky je však přes 80 procent žen, a právě těm se nyní snaží podniky pomoci a postupně modifikují své procesy tak, aby i je mohly zapojit,“ upozornila Hrbáčková.

Nejčastěji firmy plánují uprchlíkům nabídnout nekvalifikované pozice, dvě třetiny však uvažují i o nabídce kvalifikovaných pozic. Až 64 procent společností by uvítalo při zaměstnávání lidí z Ukrajiny pomoc, a to zejména u překladů, ubytování, vyřízení dokumentů nebo zajištění škol a školek pro jejich děti. Podniky, které neplánují zaměstnat uprchlíky z Ukrajiny, a těch je téměř pětina, nejčastěji říkají, že nemají pracovní místa pro ženy. Jazykové bariéry se pak obává přibližně čtvrtina firem zapojených do průzkumu.

Mezi personalisty převládá názor, že ukrajinští uprchlíci pomohou firmám zaplnit pozice, které se jim nedařilo dlouhodobě obsadit. Neočekávají ale, že tito pracovníci budou ochotní pracovat za nižší mzdy, díky čemuž by mohly klesnout i mzdy v ČR. „Všechny legální agentury musí ze zákona dodržovat srovnatelné podmínky, a agenturní i kmenoví zaměstnanci tedy musí za svou práci obdržet srovnatelnou mzdu i benefity. V případě zaměstnání přes agenturu tedy nehrozí, že by se v ČR mzdová úroveň nějak pohnula,“ dodala Hrbáčková.