Odchod herecké legendy bohužel poznamenaly nepříliš důstojné hádky o jeho poslední rozloučení. Jiří Krampol totiž nezanechal žádnou závěť a nebylo jasné, kdo se má vlastně ujmout organizace pohřbu.

Angažoval se hercův kamarád a manažer Miloš Schmiedberger, účastnit se chtěl i Karlos Vémola či Hanka Naušová... A zatímco debatovali, o pohřeb se přihlásil mladý Tomáš Zajíc (Teniskožrout). Zjistil totiž, že se během diskuzí jaksi stále nikdo nepřihlásil o Jiřího tělo a zbývalo jen 24 hodin, jinak by pohřeb ze zákona musela obstarat obec.

„Tak jsem řekl, že to beru na sebe, že to zaplatím. Určitě bych nenechal Jirku ponížit nějakým sociálním pohřbem,“ komentoval situaci sám Zajíc pro eXtra.cz.

Pak ale propukl středověk: „Ozval se mi jeho dřívější manažer Miloš Schmiedberger. Byl rozlícený a v podstatě mi vyhrožoval, že mě mediálně zničí. Chtěl prý to poslední rozloučení uspořádat sám, jenže pohřební službu do včerejška nekontaktoval. Tak jsem mu nabídl, ať se na tom podílí. Nejde mi o slávu, ale o to, aby to měl Jirka pěkné. To ale odmítl, že je solitér, že si je zvyklý vše organizovat sám. Nebyl to příjemný rozhovor, pořád ale doufám, že respekt k Jirkovi nakonec zvítězí. Určitě je důležitější než nějaké půtky Jirkovi uspořádat důstojné poslední rozloučení,“ popsal Zajíc.

Nakonec ale přeci jen zvítězila snaha o důstojnost.

„Dámy a pánové, přátelé, fanoušci, kamarádi i kolegové, s těžkým srdcem, ale i s úsměvem, který by si sám přál, vás zveme na rozloučení s jedinečným mužem, který dokázal rozesmát národ, přežil všechno kromě věčnosti a i smrt si ho vzala pravděpodobně jen proto, aby se měla s kým smát,“ píše Zajíc na sociální síti.

„Jiří Krampol (11. 7. 1938 - 26. 7. 2025) se rozhodl vystoupit naposledy. Bez zkoušky, bez scénáře, tak trochu neplánovaně, ale stále s noblesou sobě vlastní,“ dodal.

Poslední rozloučení proběhne 8.8.2025 v jednu hodinu odpoledne ve strašnickém krematoriu pro přátele i veřejnost.

Sám Jiří se ještě před smrtí nechal slyšet, že rozhodně nestojí o žádné chmury, teatrální pláč a truchlení v balkánském stylu. Líbil se mu zvyk jedné americké židovské obce, kdy se po smrti jednoho z nich ostatní sejdou na louce, položí oblázek, s úsměvem zavzpomínají, dají si panáka a jdou domů.

Uvidíme, jestli se něčeho podobné nakonec také dočká i Jiří.