Vláda ji chce podat začátkem příštího roku. Návrh na zamítnutí ústavní normy sociální demokracie podala ODS. Sněmovna nevyslyšela volání poslanců ČSSD po tom, aby se o předloze debatovalo ve výborech a dospělo se k její kompromisní podobě. 

Zamítnutí ústavní předlohy podle Jeronýma Tejce (ČSSD) ukázalo, že na diskusi o věci nemá koalice zájem. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) je vládní návrh lepší. Pokládá za sporné, aby se bez analýzy měnily prezidentovy pravomoci. "To je opravdu Pandořina skříňka, která, pokud bude otevřena, může způsobit, že nakonec žádná změna ústavy nenastane a že prezident nebude volen do budoucna přímo," varoval. 

Benda: Předloha ČSSD - úplný omyl

Koaliční poslanci měli k předloze řadu výhrad. Za historicky nejhorší návrh a "úplný omyl" ji označil už při prvním projednávání v září návrh Marek Benda (ODS). Benda také podal návrh na zamítnutí, ke kterému se připojil i Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové). 

Benda poukazoval třeba na to, že hlavu státu může zvolit čtvrtina voličů, ale odvolán by mohl být jen tehdy, pokud by jich pro to hlasovala více než polovina. Varoval před možností, že prezident by šel do střetu s parlamentem a odvolával by se na svou legitimitu, že byl zvolen přímo.

Byl by prezident "kašpárkem na niti"?

Polčákovi vadilo zase to, že předloha oslabovala pravomoci hlavy státu a že by byl ve všelidovém hlasování na návrh parlamentu odvolatelný. "Prezident bude podle tohoto návrhu takový kašpárek na niti," uvedl. 

Tejc ale oponoval tím, že předloha zaváděla v pravomocích hlavy státu jen souhlas ministra financí se jmenováním guvernéra České národní banky a členů bankovní rady. 

Vládní návrh je podle Pospíšila v připomínkovém řízení. "Na půdu sněmovny by se mohl dostat začátkem příštího roku," řekl. Sociální demokraté se podivovali nad tím, že koalice už při přípravě předlohy o ní s ČSSD nejednala. 

Vládní návrh nabídne tři varianty volby

Návrh ČSSD byl prakticky totožný s tím, který sociální demokracie neprosadila na poslední předvolební schůzi sněmovny v květnu. Prezidenta měli volit všichni lidé s volebním právem. Kandidáta mohlo navrhnout 40 poslanců, 17 senátorů nebo 50000 občanů. Volba se předpokládala dvoukolová. Případné třetí kolo se mělo konat v případě rovnosti hlasů v kole druhém. 

Předloha také zpřesňovala možnost stíhat prezidenta pro velezradu na základě žaloby Senátu k Ústavnímu soudu. Mohla ji podle předlohy podat i sněmovna, pokud by prezident porušil ústavní pořádek. Imunitu měla mít hlava státu jen ve funkčním období, ne doživotně. 

Vládní návrh uvádí tři varianty volby, a to jednokolovou, nebo dvoukolovou, ze které postoupí buď dva nejúspěšnější kandidáti, nebo všichni, kteří získají nad 12,5 procenta hlasů. Kandidáty by mohl navrhnout kdokoli v případě, že získá pod petici 50000 voličů, a dál skupina 20 poslanců nebo deseti senátorů. Podobně jako podle návrhu ČSSD by prezidenta nebylo možné zadržet nebo stíhat pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt pouze po dobu výkonu funkce.