Andrew Przybylski z Oxfordského internetového institutu a Richard Ryan, motivační psycholog z Univerzity v Rochesteru, zkoumali účinky celé série her na 600 studentech v univerzitním věku. Jde o vůbec první studii, která se nezaměřila na obsah her ale na psychiku hráčů. 

Hry podle dvojice expertů skutečně dokážou vyvolávat pocit frustrace, která se může vystupňovat a vyvolat v jedinci agresivitu. Nezáleží ovšem na cákancích krve na monitoru a množství nepřátel, které hráč zlikviduje, ale na obtížnosti hry, nebo přesněji na pocitu frustrace, pokud se nám při hraní nedaří.

"Pokud člověk cítí, že nemá nad hrou kontrolu, vede to k agresi," komentoval studii Ryan s tím, že vůbec není podstatné, zda je hra násilná či ne.

Není to přitom emoční model charakteristický pouze pro videohry. Frustraci vyvolanou "neschopností něco změnit nebo dosáhnout svého" prožíváme běžně v celé řadě situací, jak připomíná expert.

Ryan a Przybylski účastníky studie vůbec nešetřili. V rámci jednoho z experimentů je například nechali držet ruku v ledové vodě 25 vteřin a pak jim dali Tetris. Studenti kromě toho hráli násilné hry a zkoušeli i jejich nenásilné verze.

"Ukázalo se, že účinky jsou nezávislé na přítomnosti či nepřítomnosti násilného obsahu ve hrách," upřesnil Ryan. "Pokud něco ohrožuje naše ego, může to vést k tomu, že budeme nepřátelští a zlí k ostatním," dodal.

Agresivní chování mohou podle jeho slov vyvolávat tak mírumilovné hry, jako je Tetris nebo Candy Crush, úplně stejně, jako jakékoli násilné hry.