Dnes je neděle 5. prosince 2021., Svátek má Jitka
Počasí dnes 0°C Smíšené přeháňky

Středověcí boháči kvůli svým módním choutkám bolestivě trpěli

Středověcí boháči kvůli svým módním choutkám bolestivě trpěli
Středověké boty do špičky trýznily nohy jejich majitele. | zdroj: Profimedia

Pro krásu se musí trpět, říká staré rčení. Své o tom věděli už ve středověku, tedy ještě dřív, než přišly do módy korzety. Špičaté, kožené boty - známé jako poulaines - sice byly v Británii 14. století módním hitem, způsobovaly však svým nóbl nositelům bolestivé vbočení palce. 

Tento zdravotní problém je v současnosti běžný především u žen. Paleopatoložku Jennu Dittmarovou překvapilo, když našla důkazy o vbočeném palci, odborně známém jako hallux valgus, na kosterních ostatcích, které zkoumala v rámci širšího projektu o životě ve středověku.

„Nacházíme degenerativní změny na kostech nohy. Jsou tam velmi jasné osteologické známky bočního tlaku na palec. A mezi kostmi jsou díry, které ukazují na roztažené vazy mezi nimi. Už jen z pohledu na ty kosti to vypadá velmi bolestivě,“ řekla Dittmarová, která výzkum středověkého života prováděla na Cambridgeské univerzitě.

Vbočený palec vzniká, když se palec stočí k ostatním prstům na noze a z vnější strany se vyboulí kost. Tato deformita je často spojována s vysokými podpatky a těsnou obuví, ovšem hrají při ní roli i další faktory, jako je genetika. Vyboulená kost může být bolestivá a ztěžovat rovnováhu.

Špičky byly v módě

Nečekaný výskyt vbočených palců Dittmarovou zaujal, a proto společně s kolegy analyzovala celkem 177 koster z období od 11. do 15. století pohřbených v Cambridgi a okolí. Výzkumný tým zjistil, že 27 procent koster pocházejících ze 14. a 15. století trpěl vbočeným palcem, zatímco v období od 11. do 13. století to bylo jen šest procent.

Čtrnácté století bylo obdobím, kdy se objevily nové styly oděvů a obuvi v širší škále tkanin a barev. A zbytky bot z konce 14. století, které byly objeveny při vykopávkách v Londýně a Cambridgi, naznačují, že prakticky každý typ bot - pro dospělé i děti - byl přinejmenším trochu zašpičatělý. Jen málo z těchto bot přežilo neporušených, i když Londýnské muzeum vystavuje jeden dobře zachovalý exemplář dlouhý 31,5 centimetru.

profimedia-0021082420 Prakticky každý typ bot nějak zašpičatělý | zdroj: Profimedia

Podle Dittmarové není jasné, zda tyto boty měly podpatky. Pokud by byly z takových materiálů, jako je dřevo, pak by se v archeologických záznamech neměly velkou šanci uchovat.

Strasti mocných a bohatých

Výzkum také zjistil, že vbočený palec byl častější u bohatších, výše postavených jedinců žijících v městských oblastech. Tento zdravotní problém se našel jen u tří procent koster na venkovském hřbitově ležícím šest kilometrů od Cambridge a u deseti procent koster na farním hřbitově na okraji města, kde bylo pohřbeno mnoho chudých lidí.

Naopak na městském hřbitově spadajícím pod místní nemocnici mělo vbočený palec 23 procent koster, stejně jako 43 procent těch, kdo byli pohřbeni na pozemcích bývalého augustiniánského kláštera; to byli převážně duchovní a bohatí mecenáši.

Zatímco mniši měli nosit šaty odrážející prostý život na modlitbách, mezi duchovními byl běžný honosný styl odívání. Rozmařilé duchovenstvo vyvolávalo u vysokých církevních činitelů takové obavy, že v roce 1215 vydali dekret zakazující nošení špičatých bot; ten ale měl jen mizivý účinek.

Zdroje: