Podprsenka

Naprosto zásadní záležitost, která osvobodila ženy z dusivých korzetů. Variace podprsenek se objevovaly už koncem 19. století, pruhem látky si prý ňadra ovazovaly dokonce ženy ve starověké Spartě, moderní podobu podprsenky však mají "na svědomí" Američanka Mary Phelps Jacobová a její služebná.

Stvořily ji v roce 1910 z obyčejných kapesníčků a stuhy, když se Mary chystala na ples a zjistila, že korzet jí hyzdí šaty. Mladá dáma nápadem zaujala a brzy začala vyrábět podprsenky pro své známé. V roce 1913 si vynález nechala patentovat a prodávala kus za dolar. Podnikání však prý slušně zajištěnou Mary příliš nebavilo a během první světové války prodala patent za 1500 dolarů firmě Warner Brothers Corset Company, která ho náležitě využila.

Podprsence tehdy přály časy – uvolňovala se doba a s ní i pasy dívek. Warner na podprsence vydělal miliony dolarů. Mary však i nadále čekaly zajímavé osudy. Byla bohémka, setkávala se s dodnes slavnými umělci (ostatně po rozpadu prvního manželství se v roce 1922 přestěhovala do sladké Paříže) a působila jako vydavatelka i mecenáška. A co se dalšího vývoje podprsenky týče, ve 20. letech přišly na řadu odstupňované velikosti košíčků a ve třicátých letech se objevila elastická podprsenka, která řádně zdůrazňovala ženské křivky.

Punčocháče, jak je známe

Psal se rok 1934. Americký chemik Wallace Carothers vyvinul pro společnost Du Pont revoluční vlákno nylon, na který o tři roky později získala tato firma patent. V následujících letech jeho vynález pronikl do celé řady oborů, od armády (dělaly se z něj třeba padáky) až po módu.

Nylonky přišly v Americe na trh už na přelomu 30. a 40. let. Ženy z nich byly nadšené, z pultů proto mizely závratnou rychlostí. Již brzy však nastal utrum. Za války byly nylonky staženy z prodeje a zákaznice se k nim dostaly jen omezeně. Další boom oblíbené, přiléhavé a tenké punčocháče zažívaly po válce a v 50. letech. Počátkem 40. let vyvinul slavný český chemik Otto Wichterle ve Zlíně podobný materiál – silon, ze kterých se pak šily dnes dobře známé silonky. A mimochodem vynálezce nylonu Carothers si popularitu nylonu bohužel neužil. Potýkal se s depresemi a v roce 1937 spáchal sebevraždu.

Kalhotový kostým

Kalhoty sice nejsou vynálezem posledních let, do ženských šatníků ale měly pořádně trnitou cestu. Na ženách byly totiž dlouho považovány za ohromnou nestoudnost. Když Paul Poiret přišel kolem roku 1910 s "harémkami", rozpoutaly jejich nositelky rozruch na ulicích i v tak módním městě, jakým byla Paříž. 

Kalhoty byly totiž ženám povoleny prakticky jen pro jízdu na velocipedu, koni a při některých dalších sportech. Pro běžné nošení, byť se dá mluvit z dnešního pohledu spíš o kalhotové sukni, to bylo něco nevídaného a šokujícího. Nicméně přišla válka, po ní uvolněnější časy a móda k ženským kalhotám neúprosně směřovala. Osobním příkladem je propagovala Coco Chanel, nebo herečky Marlene Dietrich a Greta Garbo. Kalhotovou sukni navrhla i Elsa Schiaparelli, byť kalhotový kostým ženy tehdy nosily stále především při sportu a v domácím prostředí. Pevněji se kalhoty zabydlely v ženských šatnících až během druhé světové války a od té doby už z nich nezmizely.

Minisukně

Symbol emancipace, uvolněných šedesátých, ale opět též necudnost v očích prudérnějších jedinců. To vše se pojí se vznikem dalšího slavného kousku oděvu – minisukně. Propagátorkou tohoto módního hitu byla návrhářka Mary Quantová (letos mimochodem oslavila osmdesátiny). Říká se, že si v 60. letech zkrátila sukni, aby se nepřizabila cestou na autobus, nicméně také reagovala na trend zkracování, ráda provokovala a to se jí dost vyplatilo. Během několika dalších let otevřela stovky butiků po celém světě, zaměstnávala desítky výrobců a už roku 1966 obdržela Řád jejího veličenstva – v pouhých 32 letech.

Bikiny božské Brigitte

Plavky ve 20. století jsou téma samo o sobě, alespoň co se jeho první poloviny týče. S každým desetiletím byly úspornější a pohodlnější. Ovšem vskutku kontroverzní záležitost představil na pařížské módní přehlídce v roce 1946 Louis Reárd. Šlo o dvojdílné plavky alias bikiny.

Své jméno dostali po jednom z atolů v Tichém oceánu, kde se pár dní před přehlídkou konaly jaderné zkoušky. Do jejich největšího boomu nakonec chybělo pěkných pár let. Společnost na odhalené dámské pupíky tehdy nebyla připravená. Bikiny zpopularizovaly až od druhé poloviny 50. let filmové hvězdy, třeba Brigitte Bardot ve snímku A Bůh stvořil ženu, nebo první Bond girl Ursula Andress. Kdo by neznal slavnou scénu z historicky první bondovky Dr. No, kdy vystupuje z moře – jak jinak – právě ve dvoudílných plavkách? Mimochodem tyto bílé bikiny byly na Valentýna roku 2001 vydraženy v britské aukční síni Christie's za 35 tisíc liber (v současné době v přepočtu za více než 1,2 milionu korun).