Kim Phuc bylo devět let, když ji při útěku z vesnice bombardované napalmem asi 40 kilometrů severozápadně od Saigonu v roce 1972 zachytil tehdy 21letý fotograf Nick Ut. Křičela bolestí a byla nahá, jak jí kapky lepivého napalmu propálily šaty a pak i vrstvy kůže jako zrosolovatělá láva. Fotograf tehdy dívku odvezl do nemocnice a díky svému americkému novinářskému průkazu pro ni vymohl lékařskou pomoc. Více než rok strávila v nemocnici, kde se zotavovala ze zranění, a žila s neustálými bolestmi a omezenou hybností.

Tento týden podstoupila dvanácté a poslední kolo laserové léčby v institutu dermatologie v Miami. Právě v Miami se také setkala s Utem, který byl za snímek nazvaný Dívka z Trang Bang oceněn Pulitzerovou cenou. Říká o něm, že jí zachránil život. Jeho fotka významně ovlivnila pohled americké společnosti na válku ve Vietnamu a dodnes patří k nejdojemnějším protiválečným mementům.

„Už nejsem oběť války“

Žena si přeje, aby všichni mohli žít s láskou, nadějí a odpuštěním. „Pokud se všichni takto naučí žít, nebudeme vůbec potřebovat válku,“ řekla. Poznamenala také, že fotografii nenáviděla, připadala si ošklivá a styděla se za to, že je na ní nahá. V následujících letech měla sebevražedné myšlenky, žila s duševním traumatem a nesnesitelnou fyzickou bolestí. V 90. letech se přestěhovala do Kanady, kde založila nadaci Kim Foundation International, která nabízí lékařskou pomoc včetně psychologické podpory dětem zasaženým válkou.

Minulý měsíc v rozhovoru s kanadskou stanicí CBC prohlásila, že už „není obětí války“. „Jsem přeživší. Mám pocit, že před 50 lety jsem byla obětí války, ale teď, o 50 let později, jsem kamarádka, pomocnice, matka, babička a přeživší, která volá po míru,“ řekla.