Aktualizováno: USA a Británie zavedly další protiruské sankce, dotknou se i Putinových dcer
Spojené státy a Británie dnes oznámily další zpřísnění protiruských sankcí vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu, včetně postihů namířených na největší ruskou banku Sberbank a zákazu nových investic v Rusku.
(AKTUALIZOVÁNO) Washington a Londýn také rozšiřují opatření vůči příslušníkům ruských elit, v USA se na sankční seznam nově dostaly například dospělé děti prezidenta Vladimira Putina. Země Evropské unie se dnes naopak napoprvé neshodly na nových sankcích, jejichž pátý balík navrhla Evropská komise.
Spojené státy oznámily, že přeruší veškeré vazby mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, která je největší soukromou bankou. Británie v koordinaci s USA rovněž zmrazila aktiva Sberbank a navíc i Moskevské kreditní banky.
USA mimo to hodlají blokovat kontakty s „klíčovými podniky vlastněnými ruským státem“ a rozšiřují seznam sankcionovaných ruských občanů. Nově na něm budou dvě dospělé dcery ruského prezidenta, které americká média uvádějí jako Jekatěrinu Tichonovovou a Mariji Putinovou alias Voroncovovou. Opatření zasáhnou i manželku a dceru šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, ruského premiéra Michaila Mišustina a exprezidenta Dmitrije Medveděva. Ti všichni budou údajně odstřiženi od amerického finančnictví a budou jim zmrazeny majetky v USA.
Británie rovněž rozšířila svou sankční listinu, nově se na ni dostalo dalších osm ruských oligarchů, včetně šéfa ruské společnosti Gazprom Něfť Alexandra Djukova. Londýn zároveň ohlásil, že do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Import ruského plynu prý bude řešit až poté. Vláda také oznámila konec dovozu některého ruského zboží, například železa a oceli.
Naproti tomu unijní státy se dnes napoprvé neshodly na nových sankcích proti Moskvě. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle kterého bude jednání velvyslanců zemí EU pokračovat ve čtvrtek. Některé země v čele s Německem požadovaly vyjasnění podmínek navrženého embarga na dovoz ruského uhlí.
Komise by podle nich měla mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv. Debata se vedla i o zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech a omezení účasti ruských firem na veřejných zakázkách v EU. Na ostatních částech balíku se členové unie shodují.
EU chce dále zpřísnit protiruské sankce v reakci na objev hromadných hrobů ve městě Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhli ruští vojáci. Bílý dům v oznámení o nových sankcích uvedl, že jde o odvetu za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“. „Ukazujeme ruské elitě, že si nemůže mýt ruce nad krutostmi páchanými na Putinův rozkaz,“ uvedla v narážce na údajné válečné zločiny ruských jednotek na Ukrajině šéfka britské diplomacie Liz Trussová.
(10:07, původní zpráva) V úterý se podařilo evakuovat 3846 Ukrajinců z oblastí, kde se bojuje. Informovala o tom vicepremiérka Iryna Vereščuková. Skoro 1500 evakuovaných lidí pochází z Mariupolu, který je stále obléhán ruskými jednotkami. Ve městě je katastrofální humanitární situace. Sedm evakuačních autobusů, které vyrazily z Mariupolu, doprovázel Mezinárodní výbor Červeného kříže, kvůli blokádě se ale evakuační kolona musela zastavit.
Z Mariupolu a Berďansku do Záporoží přijelo vlastními auty 2216 lidí, upřesnila pak Vereščuková. Dalším 1080 obyvatelům z měst v Luhanské oblasti se také podařilo evakuovat. Brzy by se do města mělo dostat i dalších přibližně 400 lidí ze zadržované kolony autobusů, kterou doprovází asi 40 osobních automobilů, řekla Vereščuková.
Mariupol měl před válkou přes 400 tisíc obyvatel. Město je stále ve složitých podmínkách a pokračují tu boje i ruské ostřelování. Zůstává tu stále přes 100 tisíc lidí, na 5 tisíc obyvatel už tu přišlo podle úřadů o život. Lidé ve městě nemají vodu, teplo, potraviny a léky a situace se zhoršuje. V pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině o tom informovalo britské ministerstvo obrany. To navíc dodalo, že ruské síly také zabránily humanitárnímu konvoji v přístupu - prý nejspíš proto, aby vyvinuly tlak na obránce a přiměly je ke kapitulaci.
Ruská okupace Ukrajiny trvá už 35 dnů. Za tu dobu zmizelo v obci Hostomel až 400 lidí. Někteří z nich zemřeli, část se pohřešuje. Uvedl to Taras Dumenko, šéf nově vytvořené vojenské správy Hostomelu, v rozhovoru s rozhlasovou stanici Hromadske Radio (Veřejné rádio).
Му heart aches for our Mariupol #Mariupol #StandwithUkraine pic.twitter.com/upM2UXvZ82
— Yuliia Ovchynnykova (@YOvchynnykova) March 30, 2022
„Víme o lidech, kteří byli zabiti, existují potvrzení, fotografie a videa, ale stále je nemůžeme najít. Když se obnovilo spojení, očití svědci nám tuto informaci mohli sdělit, ale pohřešované přesto stále nemůžeme najít," uvedl Dumenko.
Ruští vojáci údajně podle Dumenka „uklízejí důkazy o svých zvěrstvech“. Prý například zmizela těla od rozstřílených aut u silnice. „Moje hypotéza je, že čím klidnější se okupanti v nějaké oblasti cítili, čím dále byli od frontové linie, tím pečlivěji zakrývali stopy,“ uvedl.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |