Soudci v Lucemburku se zabývali případem dvou investičních manažerů, kteří požádali Google o odstranění odkazů na články kritizující investiční model jejich společnosti. Tvrdili, že články obsahují nepravdivé informace. Firma je však smazat odmítla s odůvodněním, že neví, zda jsou informace pravdivé, či ne. Chtěli také vymazat náhledy fotografií zobrazené po zadání jejich jmen, neboť z náhledů nebyl patrný kontext fotografií.

Unijní nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) stanovuje, že data o lidech mohou být zveřejňována pouze s jejich souhlasem, což je však nutné vyvážit s právem na svobodu projevu, upozornil soud. Konstatoval také, že právo na ochranu údajů není absolutní a musí být posuzováno v kontextu ostatních práv.

„Právo na svobodu projevu a informace však nelze vzít v úvahu, jestliže se ukáže, že jsou nepravdivé alespoň některé z informací, které jsou zahrnuty v obsahu, na nějž je odkazováno, a které nemají podružný význam,“ uvedl soud v tiskové zprávě.

Lidé žádající o odstranění odkazů proto podle soudu musí předložit důkazy o nepravdivosti některých údajů. Nemusí přitom jít o důkazy potvrzené soudem.

Pokud jde o požadované vymazání náhledů fotografií, provozovatel vyhledavače musí podle soudu posoudit, zda je zveřejnění náhledů nutné pro vyhledání snímků samotných. Informační hodnotu náhledů přitom musí zohlednit nezávisle na kontextu zveřejnění na internetové stránce, na niž odkazují.

Podle řídícího partnera advokátní kanceláře Braun Partners Arthura Brauna není právo být zapomenut žádnou novinkou. Do právního řádu jej zavedl Soudní dvůr EU již před sedmi lety, ještě před vstupem GDPR v účinnost. Od té doby se toto právo uplatňuje nejen v EU, ale v mnoha zemích od Argentiny až po Rusko.

„Každé právo lze uplatnit pouze tehdy, pokud není v kolizi s jinými právy. V případě potřeby musí právníci najít rovnováhu. A každý výkon práv musí být přiměřený. V tomto případě společnost Google již před vynesením rozsudku učinila žalované kroky (odstranění thumbnails a odkazů), takže se jednalo pouze o právní otázku. Rozhodně se nejedná o přelomové rozhodnutí jako v případě rozsudku z roku 2014, ale pouze o určité rozšíření tohoto práva,“ řekl Braun ČTK.

Unijní justice již v roce 2014 rozhodla o tom, že lidé mohou žádat o odstranění dat spojených s jejich jménem, pokud jsou tyto údaje zastaralé, neadekvátní či nepravdivé. Takzvané „právo být zapomenut“ však platí pouze pro vyhledávání na stránkách s unijní doménou.

„Od roku 2014 tvrdě pracujeme na uplatňování evropského práva být zapomenut a na rozumném vyvážení práva na informace a soukromí,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí Google v reakci na verdikt. Dodal, že odkazy na informace týkající se zmíněných investičních manažerů již byly odstraněny.