Dnes je úterý 31. ledna 2023., Svátek má Marika
Počasí dnes 0°C Oblačno

Odvolaný peruánský prezident Castillo byl obviněn ze vzpoury a spiknutí

Odvolaný peruánský prezident Castillo byl obviněn ze vzpoury a spiknutí
Pedro Castillo byl zadržen policií | zdroj: Profimedia

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí. Stalo se tak poté, co jej parlament jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Nedlouho po Castillově odvolání složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru.

Šedesátiletá právnička vyzvala po dlouhých měsících nestability k politickému příměří a k vytvoření vlády národní jednoty. „Žádám o prostor a čas na záchranu země,“ uvedla.

Poslanci Castilla ve středu zbavili funkce kvůli „trvalé morální nezpůsobilosti“. Prezidentský palác opustil Castillo v automobilu, který ho vezl historickým centrem Limy. Podle peruánských médií byl prezident zadržen policií, když se chystal uchýlit na mexické velvyslanectví. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že jeho země poskytne Castillovi azyl, pokud o to politik požádá. Castilla předala vyšetřovatelům jeho vlastní ochranka, píší média. Podle svědků nastaly před policejní stanicí, kde se exprezident nacházel, střety mezi policií a demonstranty, kteří se tam shromáždili.

profimedia-0743094054 Dina Boluarteová se stala prozatímní peruánskou prezidentkou | zdroj: Profimedia

V centru Limy se odehrály nevelké pouliční protesty, desítky lidí mávaly peruánskými vlajkami a oslavovaly prezidentův pád. Na jiném místě v metropoli se naopak s policisty střetli Castillovi příznivci.

Bývalý prezident byl v noci na dnešek letecky přepraven do věznice Barbadillo v okrese Ate. Ve stejném zařízení si odpykává trest bývalý prezident Alberto Fujimori, který v roce 1992 uskutečnil úspěšný státní převrat. Fujimori byl v roce 2009 odsouzen k 25 letům vězení za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití 25 civilistů.

V noci vyšetřovatelé a státní zástupci provedli řadu prohlídek v sídle prezidenta, vlády a různých ministerstev. Cílem je zajistit dokumenty a důkazy o údajném nelegálním počínání bývalého prezidenta.

Za půldruhého roku v čele státu jmenoval Castillo pět vlád 

Pro odvolání prezidenta Castilla hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.

Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a „svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu“. V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii.

Castillo stál v čele Peru od loňského roku po velmi těsném vítězství v druhém kole prezidentských voleb. Jeho prezidentský mandát doprovázelo časté střídání na vládních postech. Za zhruba rok a půl v čele státu Castillo jmenoval pět vlád a v parlamentu čelil dvěma neúspěšným pokusům o sesazení. Bývalý venkovský učitel a odborář vstoupil do prezidentského úřadu bez předchozích vládních zkušeností.

USA uznaly novou peruánskou prezidentku, Venezuela vidí za událostmi Washington

Spojené státy uznávají novou peruánskou prezidentku Dinu Boluarteovou. Muž číslo dva autoritářského režimu ve Venezuele Diosdado Cabello označil odstranění dosavadního peruánského prezidenta za čin podporovaný Spojenými státy.

Na otázku agentury EFE mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že USA uznávají novou prezidentku a těší se na spolupráci s ní. Mluvčí také uvedl, že se peruánským institucím podařilo „zajistit demokratickou stabilitu“.

V reakci na dění v Peru mimořádně zasedalo vedení Organizace amerických států (OAS). Její generální tajemník Luis Magro označil Castillovo počínání za porušení ústavního pořádku a vyzval k dialogu. OAS rovněž uznala za novou peruánskou prezidentku Boluarteovou.

Latinskoamerické státy vyzvaly peruánské politiky k dodržování ústavy. Brazilský prezident Jair Bolsonaro vydal prohlášení, podle kterého Castillovo počínání porušilo zásady právního státu a ústavy. Budoucí brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva uvedl, že odvolání Castilla lituje, a nové prezidentce popřál ve funkci úspěch. Španělsko uvítalo „obnovu normálního demokratického stavu“ v Peru.

Podle dvojky venezuelského režimu Cabella za středečními událostmi v Peru stojí Spojené státy. „Dnes provedli státní převrat proti prezidentovi Peru, který podpořily Spojené státy. Měli připravené tiskové zprávy a všechno další a viceprezidentka čekala (na jmenování),“ řekl Cabello, který poukázal na to, že parlamentu nedůvěřuje skoro 90 procent Peruánců. Venezuelská opozice naopak pochválila peruánské instituce, že se jim podařilo vypořádat se s pokusem o státní převrat.

Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard uvedl, že země poskytne Castillovi azyl, pokud o to bývalý prezident požádá. Podle mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora byl Castillo ke svým středečním krokům dotlačen počínáním místních „politických a ekonomických elit“. Bývalý honduraský prezident Manuel Zelaya, který byl sesazen zásahem armády v roce 2009, označil odvolání Castilla za státní převrat. Rozhodnutí parlamentu považuje za porušení lidové vůle, kterou podle něj ztělesňoval právě Castillo.

Analytici: Za odvoláním Castilla je v Peru letitý střet parlamentů s prezidenty

Za odvoláním Castilla parlamentem je dlouhodobá politická nestabilita v zemi, střety prezidentů s parlamentem jsou v Peru časté, míní někteří analytici oslovení serverem BBC Mundo. Od roku 2016 má tato jihoamerická země už šestého prezidenta, respektive prezidentku.

Ani ona to nebude mít nyní jednoduché. „Kongres je velmi rozdělený a podle průzkumů je (nová prezidentka) stejně nepopulární jako odvolaný prezident,“ míní dopisovatel serveru BBC Mundo v Peru Guillermo Olmo. Podle něj odvolání Castilla zdaleka neznamená konec politické krize v zemi.

Také soužití předchozích prezidentů s parlamentem bylo konfliktní. „Střet mocí je zapsán v genetickém kódu peruánské politiky. Kongres byl vždy vůči vládám nepřátelský. Pouze když vláda měla širokou většinu v Kongresu, mohla pohodlně vládnout,“ uvedl Juan Jiménez Mayor, peruánský exministr spravedlnosti. Podle ně dal ale Castillo navíc parlamentu „dostatečnou munici“ tím, že do své vlády jmenoval řadu ministrů, kteří byli vyšetřování kvůli různým deliktům, mimo jiné korupci, ale i domácímu násilí či řízení pod vlivem alkoholu.

Castillo, který byl v úřadu od loňského července, chtěl ve středu před třetím pokusem parlamentu o jeho odvolání zachránit politickou krizi rozpuštěním parlamentu a předčasnými volbami, což někteří označili za pokus o převrat. Poslanci ale podle Jiméneze nechtěli přijít o svá křesla, a tak prezidenta odvolali. Nahradila ho viceprezidentka Dina Boluarteová, která s ním šla loni do voleb, a která by měla dokončit prezidentský mandát do července 2026. Historie ale ukázala, že se jí to pravděpodobně nepodaří. I když v prvním proslovu poté, co převzala nejvyšší úřad, Boluarteová prohlásila, že mandát dokončí. Nemá tedy v úmyslu vypsat předčasné volby.

„Peru mělo stabilní politickou scénu do roku 2016, než byl zvolen (Pedro Pablo) Kuczynski, proti němuž byla velká opozice v Kongresu, kde měla širokou podporu (Keiko) Fujimoriová a chtěla odtamtud vládnout,“ řekl Jiménez s odkazem na rivalku Castilla z loňských prezidentských voleb, která prohrála jen těsně a od té doby mařila Castillovo vládnutí. „Od roku 2016 přinesly politické turbulence nestabilitu,“ dodal Jiménez. Důležité ale podle něj je, že Peru má silnou ekonomiku, letos se očekává růst HDP asi tři procenta.

Peruáncům chybí silný lídr, míní Jiménez. „Lidé byli velmi naštvaní na politiky, když zvolili Castilla. A tomu se bohužel za 16 měsíců vlády nepodařilo udělat nic,“ dodal.

Pro „trvalou morální nezpůsobilost“ odvolal peruánský parlament také v listopadu 2020 tehdejšího prezidenta Martína Vizcarru. Sesadit prezidenta se chystali peruánští zákonodárci i v roce 2018, kdy ale tehdejší prezident Pedro Pablo Kuczynski odstoupil ještě před hlasováním.

Zdroje: