Na bílé zubní plomby nově lidem přispějí pojišťovny, mění se i další úhrady péče
1. 1. 2026 – 11:08 | Zpravodajství | Jasmína Krásná
Na bílé zubní plomby nově lidem přispívají zdravotní pojišťovny.
Platí také domácí návštěvy porodní asistentky v šestinedělí nebo více času pro vysvětlení onkologické diagnózy. Mohou také uzavřít pro své klienty smlouvy o poskytnutí péče v zahraničí. Komplexní onkologická centra musí mít nově koordinátora péče, který pacientovi pomůže zajistit všechna potřebná vyšetření. Vyplývá to z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění a další legislativy pro rok 2026.
Zubním kazem trpí celosvětově 60 až 90 procent dětí a téměř každý dospělý. Dosud byly hrazené lidem ze zdravotního pojištění jen plomby z amalgámu a bílé si platili, nově budou kvůli zákazu používání rtuti v EU hradit pojišťovny i jiné materiály. Menší plomby ze skloionomerního cementu zaplatí lidem kompletně, na větší z kvalitnějšího materiálu přispěje pojišťovna 900 korun a pacient zaplatí zbytek.
Děti nebo zdravotně postižené, kteří návštěvu ordinace, mohou podstoupit potřebná ošetření v celkové anestezii. Dosud ho pojišťovny hradily jen s přespáním v nemocnici a míst bylo málo, takže ho rodiče často platili v soukromých zařízeních. Nově je možné i bez nutnosti hospitalizace, potřeba je jen sál s anesteziologem a dospávací pokoj, kde se pacient z uspání zotaví. Center, která ošetření v anestezii umožní, je zhruba 50, nejméně jedno v každém kraji.
Většina porodnic nabídne rodičkám návštěvu porodní asistentky v domácím prostředí, za dobu šestinedělí jim ji pojišťovna zaplatí až třikrát. Podle Unie porodních asistentek ale zatím služba není zajištěna ve všech regionech a pojišťovny preferují nemocnice před samostatně pracujícími asistentkami.
Více pacientům se také budou moci zdravotnici věnovat i na dálku, hrazená bude například digitální terapie pro lidi s depresemi, vzdálené konzultace u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo delší sledování lidí s poruchami srdečního rytmu.
U některých nádorů, například hlavy, krku, břicha nebo pánve, budou pojišťovny nově platit léčbu takzvanou hloubkovou hypertermii, při níž se nádor ohřeje. Využívat by se mohla také v případě návratu nádoru, kdy už lékaři nedoporučují operaci. Další nově placené metody umožní přesnější zacílení ozařování. Bude možné lépe sledovat polohu pacienta a přizpůsobit je drobným pohybům, například při dýchání.
Pojišťovny přidají peníze také na dlouhodobou péči o onkologické pacienty. Větší částkou budou hradit péči denního onkologického stacionáře, tedy nemocničního oddělení, kde lidé pobývají nejvýše 12 hodin denně. Více času dostanou zdravotníci pro vysvětlování diagnózy, sestavování léčebného plánu a seznámení s možnostmi a riziky léčby, nový výkon mohou u pacienta s rakovinou vykázat pojišťovně až třikrát ročně.