„Jedná se o úkol, který klade velké nároky na koordinaci mezi resorty, zahraničními donory, finančními institucemi, mezinárodními organizacemi a ukrajinskými partnery,“ uvedl pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k funkci zmocněnce. Podle něj by měl být schopen nejen pomoci Ukrajině, ale také znásobit příležitosti pro české firmy a subjekty. „Konkrétní personální záležitosti nebudu komentovat, dokud nejsou uzavřené,“ doplnil šéf diplomacie.

Podle Aktuálně.cz byl Kopečný jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Pro web také bez detailů poznamenal, že v angažmá ve prospěch Ukrajiny hodlá pokračovat. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020. Jako důvod pro odchod uvedl, že dostal nabídku, kterou nemohl odmítnout. Novou pozici, do které hodlá nastoupit, ale nechtěl upřesnit, protože ještě nemá vyřízené všechny potřebné formality.

Kopečný mimo jiné stál u zrodu účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, na který lidé poslali na nákup zbraní pro Ukrajinu přes miliardu korun. Podílel se také na organizaci zbrojních dodávek pro ukrajinské ozbrojené síly. Ukrajinu i navštívil. Vysloužil si také Řád za zásluhy III. třídy, kterým jej vyznamenal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kopečný přišel na ministerstvo obrany v květnu 2013 z neziskového sektoru. Profiloval se jako expert na obrannou průmyslovou spolupráci. „Nejvíc vděčný jsem za to, že jsem pomohl vytvořit samotný systém obranně-průmyslové spolupráce se zahraničím,“ řekl Aktuálně.cz. Vyvrcholením této snahy bylo založení Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která od loňského února zajišťuje vládní podporu českým firmám působícím v obranném a bezpečnostním průmyslu při prodeji vojenského materiálu na mezivládní úrovni.

Vláda v říjnu schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, na kterou by mělo Česko mezi lety 2023 až 2025 každý rok dát půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním pomoci poskytované letos a navazuje na dlouhodobé stabilizační a transformační působení Česka na Ukrajině. Zbytek by měl přispět k zapojení českých firem do rekonstrukce země napadené Ruskem.

Velvyslanec v Kyjevě Radek Matula v srpnu ČTK řekl, že Česko by se mohlo zapojit do poválečné obnovy Dněpropetrovské oblasti. Druhou možností podle něj ale je, že se jednotlivé země zapojí do obnovy země podle hospodářských sektorů. Česko by tak mohlo nabídnout pomoc v energetice, dopravní infrastruktuře, ve zdravotnictví či v odminování a dekontaminaci zasažených území. 

Ukrajinské zastupitelské úřady dostaly balíčky s očima zvířat

Velvyslanectví a konzuláty Ukrajiny v několika evropských zemích, včetně Česka, obdržely zakrvavené balíčky obsahující zvířecí oči. Dnes o tom na facebooku informoval mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko.

Policie v Brně uvedla, že evakuovala ukrajinský konzulát kvůli balíčku obsahujícímu živočišnou tkáň. Podobnou zásilku obdrželo i ukrajinské velvyslanectví v Praze.

1/2 Na Velvyslanectví Ukrajiny v Praze dorazila obdobná zásilka. I zde provádí pyrotechnici analýzu obsahu obálky, která na první pohled vypadá obdobně jako ta, která dorazila do Brna. Bližší informace sdělíme, jakmile pyrotechnici dokončí svoji práci. #policiepha https://t.co/0lILBsWa5w

— Policie ČR (@PolicieCZ) December 2, 2022

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby se vláda v Kyjevě domnívá, že jde o naplánovanou kampaň teroru a zastrašování ukrajinských zastupitelských úřadů.

Nikolenko napsal, že po sérii dopisových bomb odhalených v uplynulých dnech ve Španělsku přišly krvavé balíčky obsahující zvířecí oči na ukrajinská velvyslanectví v Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Itálii a Rakousku, na generální konzuláty v Neapoli a Krakově a na konzulát v Brně. Popsal, že balíčky byly nasáklé pravděpodobně krví a zapáchaly. „Zkoumáme význam tohoto vzkazu,“ dodal.

Nikolenko informoval i o incidentech v jiných zemích. Poničen byl podle něj vchod do rezidence ukrajinského velvyslance ve Vatikánu, na velvyslanectví v Kazachstánu kdosi nahlásil, že se tam nachází výbušnina, ale tato informace nebyla pravdivá. Ambasáda v USA dostala dopis s kopií článku kritického vůči Ukrajině. Nikolenko napsal, že stejně jako většina ostatních zásilek i tento dopis došel z jedné evropské země. O jakou jde, ale nespecifikoval.

„Nedokážou Ukrajinu zastavit na diplomatické frontě, a tak se nás snaží zastrašit,“ uvedl Kuleba v citaci zveřejněné na Nikolenkově profilu. Šéf ukrajinské diplomacie nařídil zvýšit bezpečnostní opatření na ukrajinských ambasádách a konzulátech.

Ve Španělsku dopisové bomby přišly například premiérovi Pedru Sánchezovi, na americké a ukrajinské velvyslanectví. Španělské úřady věc vyšetřují jako terorismus. Podle místních médií byly zásilky pravděpodobně poslány ze španělského území.

Podle Putina jsou útoky na ukrajinskou energetiku vynucené

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil v telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem, že raketové útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou „vynucená a nevyhnutelná“ reakce na provokace Ukrajiny. Šéf Kremlu dále označil západní podporu Kyjevu za „destruktivní“ a vyzval Berlín, aby přehodnotil svůj přístup. Vyplývá to z dnešního prohlášení, které k telefonátu státníků vydal Kreml. Scholz podle svého mluvčího vyzval Putina, aby co nejdříve našel diplomatické řešení války a stáhl z ukrajinského území ruské jednotky. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Putin si podle prohlášení Scholzovi stěžoval na „destruktivní“ linii západních států, včetně Německa, které „pumpují zbraně kyjevskému režimu“ a cvičí ukrajinskou armádu. „To vše, stejně jako rozsáhlá politická a finanční podpora Ukrajiny, vede Kyjev k tomu, že zcela odmítá myšlenku jakýchkoliv jednání,“ píše se v prohlášení k telefonátu mezi Putinem a Scholzem. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny.

„Kancléř odsoudil zejména ruské nálety na civilní infrastrukturu na Ukrajině a zdůraznil odhodlání Německa podpořit Ukrajinu při zajišťování její obranyschopnosti proti ruské agresi,“ uvedl Scholzův mluvčí k telefonátu státníků.

Šéf Kremlu podle ruského prohlášení tvrdil, že ruské ozbrojené síly se dlouho zdržovaly útoků na některé cíle na Ukrajině, ale ty se staly „vynucenou a nevyhnutelnou reakcí na provokativní útoky Kyjeva proti ruské civilní infrastruktuře.“ Zmínil přitom Kerčský most, který spojuje ruskou pevninu s ukrajinským poloostrovem Krym, jenž Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014.

Stavbu poničil mohutný výbuch na začátku října, což ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny. Moskva z exploze obvinila ukrajinské tajné služby a výrazně zintenzivnila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá.

Putin dále řekl, že je zapotřebí transparentně vyšetřit okolnosti útoků na plynovody Nord Stream, přičemž vyšetřování by se podle něj měli účastnit i Rusové. Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

Scholz s Putinem předtím hovořil naposledy 13. září. Podle Scholzova mluvčího tentokrát spolu státníci mluvili zhruba hodinu a shodli se, že zůstanou v kontaktu. 

Kreml odmítl požadavek, kterým Biden podmínil jednání s Putinem

Moskva odmítá provést kroky, kterými americký prezident Joe Biden podmínil jednání se svým ruským protějškem Putinem. Biden ve čtvrtek sdělil, že by s Putinem hovořil jen tehdy, pokud by šéf Kremlu prokázal úmysl válku na Ukrajině ukončit.

„Co v podstatě řekl prezident Biden? Řekl, že jednání budou možná jedině poté, co Putin z Ukrajiny odejde,“ okomentoval Bidenovy podmínky ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. „To nepřichází v úvahu, speciální vojenská operace pokračuje,“ zdůraznil mluvčí. Jako „speciální vojenskou operaci“ Rusko označuje svou invazi na Ukrajinu.

Biden ve čtvrtek před novináři prohlásil, že s ruským prezidentem by se k jednání sešel jen po konzultacích v rámci Severoatlantické aliance ve chvíli, kdy by dal šéf Kremlu jasně najevo úmysl ruskou agresi na Ukrajině ukončit. Biden dodal, že Putin to zatím neudělal.