Zákaz dovozu potravin je ruskou odvetou na západní sankce, uvalené loni na Rusko kvůli anexi Krymu a jeho roli v ukrajinském konfliktu. Sankce i ruské embargo byly letos v červnu o rok prodlouženy.

"Nyní ke státům Evropské unie, Austrálii, Kanadě, Norsku a USA, ze kterých jsme loni v srpnu zakázali dodávky některých druhů zemědělské produkce, jsme přidali řadu dalších zemí, konkrétně Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko," řekl premiér na zasedání vlády a dodal, že jmenované státy se již dříve přidaly k unijním protiruským sankcím.

Smlouva o přidružení Ukrajiny, jejíž součástí je dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost první den roku 2016.

Dokument byl podepsán už loni, ale na nátlak Moskvy byla jeho platnost odložena. Rusko dalo několikrát najevo, že si přeje další odklad, případně změnu textu či připojení dodatků.

V minulosti hrozilo, že po přidružení Ukrajiny k EU omezí přístup ukrajinských výrobků na ruské trhy.

Opoziční komunisté ve čtvrtek předložili parlamentu návrh zákona, podle kterého by se zkonfiskované potraviny měly poskytnout chudým spoluobčanům, obětem katastrof, uprchlíkům anebo východoukrajinskému Donbasu jako humanitární pomoc.

"Ve světě podle OSN trpí 800 milionů lidí hladem, miliony umírají (...) Ale Rusko před zraky světa ničí potraviny," vysvětlili na svém webu komunisté s tím, že ničit by se mělo jen vadné a nebezpečné zboží.