Na tibetské plošině, ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem, se zrcadlí voda nové éry. Čína slavnostně otevřela vodní elektrárnu Lianghekou, jeden z nejodvážnějších energetických projektů současnosti, který vyrábí 11 miliard kilowatthodin elektřiny ročně. Její hráz se tyčí do výšky 295 metrů, téměř stejně vysoko jako Eiffelova věž, a symbolizuje posun země od proměnlivých obnovitelných zdrojů k trvale stabilní síle vody.

Kolos v srdci hor

Elektrárna Lianghekou se nachází v tibetské autonomní prefektuře Kan-c’-ťi na řece Ja-lung, přítoku legendární Jang-c’-ťiang. S výškou téměř tří set metrů jde o nejvýše položenou vodní elektrárnu v Číně, která vznikla v mimořádně náročných podmínkách řídkého horského vzduchu.

Projekt byl spuštěn v roce 2014 a dokončen v roce 2023 pod vedením společnosti Yalong River Hydropower Development Company Ltd (YLHDC). Jeho úkolem je zásobovat čistou energií rozsáhlé oblasti jihozápadní Číny, včetně ekonomického pásu Čcheng-tu–Čchung-čching, a zároveň podpořit regionální stabilitu přenosové sítě.

Síla vody místo proměnlivého větru a slunce

Elektrárna má instalovaný výkon tří milionů kilowattů (kW) a patří do rozsáhlého programu, který zahrnuje 22 vodních elektráren podél řeky Ja-lung. Tyto projekty dohromady vytvářejí komplexní model obnovitelné energie, který zajišťuje stabilní dodávky bez ohledu na počasí.

Zatímco solární panely a větrné turbíny jsou závislé na slunci a větru, vodní energie zůstává spolehlivá a snadno regulovatelná. Elektrárna může upravovat výkon podle aktuální poptávky, čímž vyrovnává výkyvy v národní síti.

Podle čínských médií nejde o odklon od obnovitelných zdrojů, ale o doplňující pilíř k větrné a solární energii. Čína chce do roku 2030 pokrývat z obnovitelných zdrojů více než 50 % své spotřeby a vodní elektrárny mají sehrát klíčovou roli v tomto přechodu.

Inženýrský zázrak ve výšce 3 000 metrů

Lianghekou není jen o výkonu, ale i o velikosti a preciznosti. Celý komplex se rozkládá na 1,57 kilometru a zahrnuje šest výrobních jednotek, přelivy, větrací tunely i impozantní věž přívodu vody, která měří 115 metrů na výšku, 160 metrů na šířku a 33 metrů na délku.

Nádrž pojme 10,8 miliardy kubických metrů vody, což umožňuje nepřetržitý provoz i v obdobích sucha. Elektrárna je vybavena automatizovanými řídicími systémy a monitorovacími centry, které zajišťují provoz v extrémních nadmořských výškách a teplotních výkyvech.

Ekonomický i ekologický dopad

Do projektu bylo investováno přibližně 9,5 miliardy eur, což z něj činí jeden z největších environmentálních projektů poslední dekády. Elektrárna nejen vyrábí elektřinu, ale také reguluje tok řeky Ja-lung, chrání okolní území před záplavami a zlepšuje zavlažovací možnosti v údolích.

Podle agentury Xinhua přispěje Lianghekou ke snížení emisí oxidu uhličitého o více než 20 milionů tun ročně, což odpovídá zhruba emisím dvou milionů automobilů.

Nová kapitola čínské energetiky

Otevření Lianghekou je dalším krokem Číny v přechodu od uhlí k čistším zdrojům. Země už nyní provozuje více než 400 velkých vodních elektráren a podle dat Mezinárodní agentury pro energii je největším světovým producentem vodní energie.

Evropa investuje především do větru a solární energie, Čína naopak sází na komplexní model energetického mixu, který kombinuje vodu, vítr, slunce i jaderné zdroje. Lianghekou se stává technickým i ekologickým triumfem této strategie.