Měla dobře placenou práci v nadnárodní společnosti v Šanghaji, vše ale hodila za hlavu a odešla pěstovat zeleninu. Stejně jako Chu S'-čchin mnoho mladých Číňanů utíká před stresem velkých měst na venkov.

Třicátnice opustila kariéru, díky které si mohla dovolit jíst v restauracích a chodit na večírky. Uprostřed svítících mrakodrapů, kde žije dalších 25 milionů lidí, jí ale něco scházelo. Postrádala „kořeny“. Unavená zběsilým tempem pracovního kolotoče se před pár lety Chu S'-čchin rozhodla z něj vystoupit a dala přednost obyčejným radostem života na venkově.

„Jako mnoho dalších jsem dospěla k bodu, kdy už mě materiální komfort nedokázal motivovat. Hluboko uvnitř už jsme nebyli s našimi životy spokojení. Ptali jsme se, co je smyslem našeho života. Proč ráno vstát?“ říká Chu S'-čchin.

Až do 80. let 20. století byla Čína převážně zemědělskou zemí, velké změny a zvrat v trendu ale přinesl hospodářský rozvoj. Výsledkem je rostoucí urbanizace, která pozvedla několik set milionů lidí z extrémní chudoby, a zrod moderní ekonomiky orientované na spotřebitele. Po dosažení určité životní úrovně se postoj lidí začíná měnit.

Prázdno v nitru

Nekonečné přesčasy, přeplněná hromadná doprava, růst životních nákladů, tlak rodičů na „úspěch“ a na manželství a děti. Mnoho mladých je z takového životního stylu unaveno. Někdy je omrzel natolik, že raději jen leží doma, než by se honili za společenským úspěchem. Pro tento přístup se vžilo obrazné označení „prkno“.

"Navenek jsem vypadala šťastná, uvnitř bylo prázdno," popisuje své někdejší rozpoložení Chu S'-čchin, která vedla marketing a zásobování ve společnostech L'Oréal a Décathlon.

Teď sází batáty, fazole a další bio zeleninu na převážně zemědělském ostrově Čchung-ming v ústí řeky Jang-c’-ťiang. Pozemky na rozlehlém ostrově si pronajímají přátelé se stejnými ideály. Chu S'-čchin je plná energie a jen těžko krotí své nadšení, když z půdy vyrývá batáty a ochutnává čirok.

Je jednou z těch, které vláda označuje za „nové zemědělce“. Jsou to většinou mladí vzdělaní lidé, kteří do zemědělství vnášejí nové nápady i svou znalost sociálních sítí nebo online prodeje. Podle oficiálních údajů jich je 20 milionů.

Podle rodičů je to krok zpět

Vládu těší, že se zemědělství věnují mladí lidé se znalostmi technologií a obchodu. Pro Liang Fu-nua, kterému je 34 let, je prioritou hlavně klidnější život. Tento bývalý manažer v reklamě přišel na ostrov Čchung-ming před několika lety kvůli přepracování.

„Naše generace je pod obrovským tlakem. Pro lidi, kteří zůstanou ve městě, v podstatě není úniku. Všichni kolem nich neustále mluví o koupi domu, auta, svatbě. Jako kdyby to byly jediné symboly úspěchu a jiná cesta neexistovala,“ vysvětluje Liang Fu-na.

Po příchodu na ostrov se rychle musel naučit základy zemědělství. Pomohli mu s tím jeho noví sousedé i instruktážní videa na internetu. Dodatečný příjem si zajistil prací přes internet pro charitativní organizaci.

Užívá si života bez stresu a uvědomil si, jak málo spotřebního zboží opravdu potřebuje. Jí jen biozeleninu, kterou si sám vypěstuje, cítí se zdravější a chodí méně často k lékařům.

Největší výzvou pro tyto mladé lidi ale zůstává přesvědčit vlastní rodiče.

Rodiče Chu S'-čchin považují její volbu životního stylu za „krok zpět“. Ona si ale za svým rozhodnutím stojí a právě jedná o dlouhodobém pronájmu v provincii Če-ťiang, aby mohla založit svou vlastní farmu. Mladá žena věří, že poprvé zaseje už příští rok na jaře.

„Vystoupila jsem ze své komfortní zóny, abych se vydala do neznáma, aniž bych věděla, co tam najdu. Dnes už můžu říct, že toho vím o životě víc,“ uzavírá Chu S'-čchin.