Mladí Češi zbožňují trávu, v Evropě stále víc zabíjejí tvrdé drogy

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 7. 6. 2018 13:25) - Aktuality autor: šar

Mladí Češi se nadále drží na předních pozicích statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím dokonce 37 procent lidí, tedy nejvíce z celé Evropy. Vyplývá to z ve čtvrtek zveřejněné zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Evropská drogová zpráva se zabývá situací v osmadvaceti členských zemích Evropské unie, v Turecku a Norsku a statistická data, která se v ní uvádějí pochází většinou z roku 2016, případně z posledního roku, pro který jsou data k dispozici.

Mladí Češi ve věku 15 až 34 let se v evropské statistice užívání konopí umístili na třetím místě. V posledních dvanácti měsících jich alespoň jednou konopnou drogu užilo 19,4 procenta. Překonali je pouze mladí Italové (20,7 procenta) a Francouzi (21,5 procenta). Na Slovensku v kategorii 15 až 34 let konopí v posledním roce od získání dat zneužilo podle statistiky 9,3 procenta lidí.

Zatímco mladí Češi jsou v celoevropské statistice užívání konopí už několik let na předních příčkách a v kategorii 15 až 16 let jsou s 37 procenty i letos na špici, v kategorii od 15 do 64 let užilo aspoň jednou v životě marihuanu či hašiš 26,6 procenta lidí, a Česko tak skončilo až na devátém místě z třiceti sledovaných zemí. Předstihly ho pouze státy západní a jižní Evropy. Celkem na sledovaném území (EU, Norsko, Turecko) konopné drogy aspoň jednou zneužila více než čtvrtina populace.

Nejčastěji užívaná droga

Konopné drogy jsou stále nejčastěji užívané nelegální drogy v Evropě. V roce 2016 se v Evropě konopí týkaly více než tři čtvrtiny z 800 tisíc trestných činů spojených s užíváním nebo držením drog. Jedná se rovněž o nejčastěji zachycenou drogu - v roce 2016 bylo v EU ohlášeno 763 tisíc případů zadržení konopných produktů.

Na předních místech statistiky se v aktuální zprávě Česko umístilo i v případě užívání MDMA, který se nejčastěji prodává v podobě tablet pod názvem extáze. Procento lidí ze skupiny od 15 do 64 let, kteří aspoň jednou extázi užili, je v Česku po Nizozemsku, Irsku a Británii čtvrté nejvyšší v Evropě.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje také problematice pervitinu v Česku, které nadále zůstává jeho největším výrobcem v Evropě. Oproti minulým letům se ale začínají výrobny metamfetaminu, jak se pervitin nazývá odborně, objevovat také v příhraničních oblastech zemí sousedících s Českem.

V Česku samotném vzniká pervitin nejčastěji zpracováním léčiv s pseudoefedrinem dovezených z Polska nebo přes Polsko. Podle zprávy EMCDDA bylo v Evropě v roce 2016 hlášeno 291 nelegálních varen pervitinu, z toho 261 v Česku. V Česku bylo také zachyceno největší množství této drogy při policejních zásazích.

Pervitin se přitom podle zprávy vyrábí především pro "domácí spotřebu", tradičně se totiž tato droga užívá hlavně v Česku a na Slovensku. Poslední data ale ukazují, že se rozšířila i na východ Německa, do Španělska, na sever Evropy a na Kypr. Češi a Slováci ovšem dál tvoří 90 procent všech klientů, kteří žádají o specializovanou léčbu závislosti na metamfetaminu.

Česko se evropské statistice vymyká také v případě halucinogenních drog. Celkově se LSD a halucinogenní houby v Evropě užívají poměrně málo a míra jejich užívání je řadu let stabilní. V roce 2016 požilo halucinogenní drogu ve většině evropských zemí méně než jedno procento mladých dospělých (15 až 34 let).

V případě halucinogenních hub se vymykaly pouze tři země: Nizozemsko a Finsko s 1,9 procenta a Česko dokonce s 3,1 procenta. Nad průměrem EU je Česko (1,4 procenta) s Finskem (1,3 procenta) také v případě LSD.

Z jedenácti zemí s pravidelnými odhady vysoce rizikového užívání opioidů, ke kterým se řadí heroin, morfin či kodein, v letech 2006 až 2016 vykazuje Česko statisticky významný nárůst.

Ačkoli se převážná část heroinu dostupná v Evropě stále vyrábí v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu, odhalení několika laboratoří, ve kterých se heroin vyráběl z morfinu, podle evropské zprávy naznačuje, že část této drogy určená na evropský trh se v posledních letech vyrábí i přímo v Evropě.

Jedna z takových laboratoří byla odhalena i v Česku. V souvislosti s užíváním heroinu nicméně podle zprávy v Česku klesl počet akutních příjmů na pohotovostech.

Populární je i kokain 

Na evropském kontinentu v poslední době vzrostla dostupnost a čistota kokainu, který je nejčastěji užívanou nelegální stimulační drogou v Evropě. Zpráva monitorovacího centra rovněž zdůrazňuje obavy ohledně vysokého počtu úmrtí v důsledku předávkování drogami v Evropě, který se v uplynulých čtyřech letech stále zvyšuje. 

Odhaduje se, že v roce 2016 v zemích Evropské unie, Turecku a Norsku zemřelo na předávkování více než 9 tisíc lidí. Stalo se tak především v souvislosti s heroinem a dalšími opioidy - i když často v kombinaci s jinými látkami, zejména s alkoholem a benzodiazepiny. V roce 2015 to bylo podle odhadů centra 8441 úmrtí.

Zvýšená dostupnost kokainu v Evropě souvisí podle EMCDDA s větší mírou pěstování koky a výroby kokainu v Latinské Americe. Zpráva uvádí, že mezi roky 2014 a 2016 o pětinu (na 30 300 klientů) stoupl počet lidí, kteří poprvé nastoupili na léčbu kvůli problémům s touto drogou.

Kokain byl navíc druhou nejčastěji zaznamenanou drogou při hospitalizacích pro akutní stavy v souvislosti s užíváním drog v síti 19 vybraných nemocnic v roce 2016. Zvýšil se i počet případů zadržení zásilek kokainu a množství zbytků této drogy ve splašcích v 26 z 31 měst, která pro dané období poskytla data. Nejvíc zbytků kokainu bylo zjištěno v odpadních vodách v Belgii, Nizozemsku, Španělsku a Británii; nejnižší úroveň byla hlášena ze zkoumaných východoevropských měst.

Evropa je podle zprávy nejen významným trhem s nelegálními drogami, které se sem pašují z řady regionů světa, ale také stále důležitějším regionem pro samotnou výrobu narkotik. EMCDDA poukazuje například na zvýšení počtu zlikvidovaných laboratoří na výrobu extáze či rozšíření a větší zapojení organizované trestné činnosti do výroby metamfetaminu.

Zdrojem většiny metamfetaminu je přitom v Evropě dlouhodobě Česká republika a nově také příhraniční oblasti sousedních zemí. V roce 2016 bylo v Evropě hlášeno 291 nelegálních laboratoří na výrobu metamfetaminu, z čehož 261 bylo v ČR.

Zpráva také poukazuje na to, že významným problémem z hlediska veřejného zdraví zůstávají takzvané "nové drogy", tedy psychoaktivní látky, včetně syntetických kanabinoidů, katinonů, opioidů a benzodiazepinů. Bylo sice zjištěno méně nových typů psychoaktivních látek (v roce 2017 jich bylo 51, zatímco v roce 2015 to bylo 98), celkový počet dostupných nových psychoaktivních látek ale zůstává vysoký a existuje také více důkazů o jejich škodlivosti.

Tagy: Česko zahraničí domácí Evropská unie drogy a závislost zdraví a životní styl

Zdroje: ČTK