Blažek to řekl novinářům před dnešním jednáním vlády. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku.

Blažek si v Haagu domluvil jednání na Mezinárodním trestním soudu (ICC) kvůli ujasnění postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. „Rozhodující je teď domluvit na mezinárodní úrovni společný postup. Tedy co mají dělat jednotlivé státy a co všechno bude dělat mezinárodní soud v Haagu,“ řekl. Zabránit to má možnému duplicitnímu stíhání a dalším potížím, doplnil Blažek.

Ministr očekává, že válečné zločiny se promítnou i do témat českého předsednictví v EU. „Veškerá plánovaná témata narušila současná světová situace. Jeden z úkolů spravedlnosti na evropské i vyšší úrovni budou válečné zločiny na Ukrajině. Stane se to bezpochyby jedním z témat našeho předsednictví,“ dodal.

Možné porušení mezinárodního práva na Ukrajině už vyšetřují Mezinárodní trestní soud i trestní orgány některých zemí, jako je Británie, Německo či Česko, kde se možným zločinům věnují policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Blažek řekl, že v rámci státního zastupitelství budou případy náležet pražskému vrchnímu státnímu zastupitelství.

Ministr @SpravedlnostCZ @blazek_p pro @CRozhlas:
„Česká republika se aktivně zapojí do činnosti mezinárodní trestního tribunálu, budeme spolupracovat při vyšetřování válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny.“
Více v rozhovoru pro ČRO Brno. https://t.co/J5jI28CD2O pic.twitter.com/PXAZgoJlMj

— MSp ČR (@SpravedlnostCZ) May 3, 2022

Připomněl, že v Česku čelí obvinění z účasti na organizované zločinecké skupině v souvislosti s ruskou anexí Krymu Rus Alexandr Frančetti. O mužovo vydání dříve požádala Ukrajina. Rusa obvinila NCOZ kvůli jeho činnosti na Krymu z března 2014. Ohledně trestných činů z nynějšího konfliktu je podle Blažka na stíhání příliš brzy. „Zatím se nepochybně shromažďují důkazy,“ řekl.

V souvislosti s možnými zločiny spáchanými na Ukrajině se nejčastěji mluví o masovém zabíjení v Buči u Kyjeva, kde podle Ukrajiny ruské síly zabily přes 400 lidí. Podle odborníků na mezinárodní právo by tyto vraždy mohly naplňovat skutkovou podstatu válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.