Děti země si to nechtějí nechat líbit a prezidenta republiky od listopadu 2017 do ledna 2018 třikrát vyzvaly, aby se do třiceti dní formou tiskového prohlášení veřejně omluvil.

Prezident podle hnutí nijak neodpověděl ani na dva návrhy svolat společné jednání. "Ani na jednu výzvu nereagoval. Je to od něho obyčejná zbabělost," říká předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Marné čekání na omluvu

Děti Země na základě zákona o svobodném přístupu k informacím chtěly od Kanceláře prezidenta republiky zjistit, odkud prezident informace o jejich údajném vydírání a výpalném čerpal.

Kancléř Vratislav Mynář poté sdělil, že doklady, které potvrzují tvrzení prezidenta o vydírání, "neexistují v materiální podobě".

"Pokud se prezident veřejně neomluví, tak můžeme podat žalobu na ochranu dobrého jména Dětí Země i mě samotného, neboť mě ve svém výroku také urážlivě pomlouvá," upozorňuje Patrik s tím, že pravděpodobně vyčká na to, jak dopadnou soudy, které nyní ve vztahu k Zemanovi běží.

"Je tu tříletá promlčecí lhůta, takže máme čas do května 2020," vysvětluje.

I bez soudu se Patrik zařadil po bok těch, kdo se na Zemanovi dlouho marně dožadovali a dožadují omluvy.

Scénář je to známý i z jiných kauz. Z nich se dá odhadnout i to, jak asi tento spor skončí: soudem, proti jehož verdiktu se Zeman (respektive Hrad) bude opakovaně odvolávat a pokud skončí pravomocným rozhodnutím, bude se jej snažit ignorovat.

První postup ukazuje kauza Peroutka. Spor vnučky Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslové s prezidentem Milošem Zemanem o omluvu za jeho výrok o tom, že Ferdinand Peroutka je autorem textu "Hitler je gentleman", se táhne nadprůměrně dlouho.

Soud sice už v září 2016 nařídil Kanceláři prezidenta republiky povinnost omluvit se za to, že Miloš Zeman Peroutku označil za autora článku Hitler je gentleman, omlouvat se ale nemusí za druhou část tvrzení. Tedy, že Peroutka napsal: "Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky", ani za další prezidentovy výroky o fascinaci intelektuálů zrůdným učením.

Kvůli tomu Kaslová poslala už v v prosinci 2016 dovolání k Nejvyššímu soudu. "Pořád na rozhodnutí soudu čekáme, nic se nezměnilo," konstatuje advokát František Vyskočil, právní zástupce Terezie Kaslové.

Dovolání proti verdiktu Městského soudu podal i Hrad. Ten si tím vymohl i odklad v případě nařízené omluvy (respektive výkonu exekuce pokuty ve výši 100 tisíc za to, že se prezident v termínu neomluvil).

Zeman se omluvil pouze za to, že se článek nenašel.

Soudem potvrzený lhář

Vloni na konci roku na Zemana zamířila další žaloba. Radní ČT a někdejší poradce Miloše Zemana Zdeněk Šarapatka žádá omluvu za Zemanův výrok, že Šarapatku před léty vyhodil z místa svého premiérského poradce pro neschopnost.

Šarapatka argumentuje, že podal výpověď sám, navíc s písemným odůvodněním, že z úřadu vlády odchází kvůli "ztrátě důvěry v čestnost, statečnost, pravdomluvnost a otevřený postoj premiéra Zemana v tzv. kauze Olovo".

To, že podobný spor může trvat opravdu dlouho, dokazuje soud, který se Zemanem vedl novinář Ivan Brezina. O něm v roce 1999 Zeman prohlásil, že bere peníze od společnosti ČEZ, aby psal pozitivně o Temelínu.

Až v roce 2005 Ústavní soud rozhodl, že se Miloš Zeman měl omluvit, a až v roce 2007 jej k tomu "odsoudil" Vrchní soud.

Zeman pak skutečně, osm let poté, co výrok zazněl, nechal otisknout omluvný inzerát v MF Dnes.

Jsou i další výroky soudu, které k Zemanovi a jeho zacházení s fakty nejsou lichotivé.

Například Nejvyšší správní soud po prezidentských volbách v roce 2013 konstatoval, že kampaň provázely lži a nezákonné postupy: "Soud se ztotožňuje s názorem navrhovatele, že řada tvrzení Miloše Zemana se mnoha lidem mohla jevit jako nekorektní, demagogická a některá dokonce lživá."

Nejen díky tomu odpovídá skutečnosti, pokud českého prezidenta někdo nazývá "soudně potvrzeným lhářem".

Soudní spory o omluvu totiž provázely i Zemanovu předchozí politickou kariéru. Na příkaz soudu se musel omluvit za své lživé výroky někdejšímu poslanci ČSSD Jozefu Wagnerovi, bývalému poslanci ODS Miroslavu Mackovi, někdejšímu řediteli BIS Stanislavu Devátému či bývalému poslanci Milanu Hruškovi.

Ve všech případech Zeman navzdory pravomocnému soudnímu verdiktu omluvu dlouho odkládal.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky