Matriky se rušit nebudou. Musí se ale uživit výkonem

Matriční úřady v malých obcích nezaniknou rozhodnutím vlády. Problém jejich financování má od příštího roku vyřešit paušální vyplácení za prvozápisy. Ceník určuje, že za zápis narození by měl úřad inkasovat 897 korun, za uzavření manželství 3588 korun a za zápis úmrtí 1794 korun. Sdružení místních samospráv ČR se ale bojí, že změna nezabrání zániku matrik na malých městech.
"Navrhovaná změna se negativně dotkne zejména rozpočtů menších obcí s nízkým počtem prvozápisů. V konečném důsledku může vést nedostatečné financování výkonu matriční agendy k zániku matričních úřadů v některých menších obcích a centralizaci výkonu matriční agendy do obcí větších, což povede k dalšímu oddalování dostupnosti této základní a pro občany zásadní správní agendy z venkova do větších měst," uvedlo v tiskové zprávě sdružení. Návrh považuje za zmatečný a uspěchaný.
Obce budou výkony vykazovat zpětně a dostanou je proplacené. Návrh vychází z analýzy financování a výkonu matriční agendy v letech 2014 až 2016. Ministr vnitra Jan Hamáček po jednání vlády řekl, že nové financování bude efektivnější a k zániku matrik na menších obcích nepovede.
Více než půlmiliarda ročně
Nyní je podle materiálu matrikám ze státního rozpočtu rozdělováno 580 milionů korun. Ministerstvo vnitra předpokládá, že při novém modelu financování bude ušetřeno asi 160 milionů korun. Příspěvek na matriční agendu nyní obce dostávají podle počtu obyvatel ve správním obvodu obce s matričním úřadem. Nový způsob proplácení vláda svázala s návrhem rozpočtu na příští tok, Sdružení místních samospráv proto kvůli nesouhlasu připraví připomínku k návrhu zákona o rozpočtu.
Prvozápis je zápis matriční události do knihy narození, úmrtí nebo manželství. Paušální částky v sobě podle návrhu zahrnují jak náklady na samotný prvozápis, tak náklady na další matriční úkony, například na tvorbu duplikátů nebo změnu jména a příjmení. Obsahují i režijní náklady, jako jsou například výjezdní náklady matričních pracovníků na svatby.
Podle ministerstva částky vycházejí z časové náročnosti úkonů, ale i personálních a materiálních nákladů. "Umožňují tak skutečně posunout financování přenesené působnosti směrem k větší spravedlnosti a také efektivnosti. Jinými slovy, stát nebude vyplácet finance na činnost, která není reálně vykonávána," uvedlo ministerstvo v návrhu.
Ztrátová současnost
Současný způsob financování, který je založený na počtu obyvatel ve správním obvodu, podle vnitra neodpovídá reálnému výkonu agendy. Dochází tak k významným nerovnostem mezi jednotlivými matrikami. Peníze ze státního rozpočtu jsou podle dokumentu v oblasti matriční agendy vynakládány v některých ohledech "zcela neefektivně a nehospodárně".
Podle analýzy obce s nízkým počtem úkonů čerpají v poměru na počet úkonů výrazně více peněz než velké obce. "Tyto rozdíly dokládají extrémní případy obcí Hořovice, jež obdrží v přepočtu na jeden prvozápis 219 korun, a Domaželice, které obdrží na jeden prvozápis 113 547 korun," píše vnitro.
Od původního návrhu, že by bylo zrušeno přibližně 450 matrik v malých obcích, ministerstvo ustoupilo, protestovali proti němu zástupci obcí. O zachování matriky v obci budou rozhodovat starostové. Změna financování matričních úřadů se uskuteční od 1. ledna 2019 prostřednictvím zákona o státním rozpočtu na rok 2019, v rámci něhož je nastaveno financování přenesené působnosti pro obce a kraje, uvedlo vnitro v návrhu.