Máte modré oči? Možná jste potomkem jediného člověka z pravěku

Oči prý prozradí všechno. Lásku, strach, radost i lež. Jenže málokdo tuší, že v sobě zároveň nesou dávné genetické tajemství staré tisíce let. Pokud máte modré oči, možná patříte do exkluzivního klubu lidí, jejichž původ sahá k jedinému člověku, který žil před šesti až deseti tisíci lety. Zní to jako legenda, ale věda naznačuje, že na tom může být víc pravdy, než by se mohlo zdát.

Dnes má modré oči přibližně deset procent světové populace. Nejčastěji je najdeme v severní Evropě, zejména ve Skandinávii. Přesto však podle vědců kdysi žádné modré oči neexistovaly. Všichni lidé měli hnědé oči, protože hnědá barva je spojena s vysokým obsahem melaninu v duhovce. Tento pigment nejen určuje barvu očí, ale také chrání před UV zářením. Z evolučního hlediska šlo o výhodu.

Pak se ale něco změnilo.

Genetická nehoda, která změnila svět

Před tisíci lety došlo pravděpodobně v oblasti Černého moře k nenápadné genetické mutaci genu OCA2. Tento gen řídí produkci melaninu. Stačila drobná změna v DNA a množství pigmentu v duhovce se snížilo. Výsledkem nebyla nová modrá barva jako taková, ale optický efekt. Modré oči totiž ve skutečnosti neobsahují modrý pigment. Jejich odstín vzniká rozptylem světla v duhovce, podobně jako je modrá obloha výsledkem rozptylu slunečních paprsků v atmosféře.

V roce 2008 přišli vědci s převratným zjištěním. Lidé s modrýma očima mají stejnou genetickou změnu na naprosto stejném místě DNA. Lidský genom obsahuje více než tři miliardy pozic. Pravděpodobnost, že by se totožná změna objevila opakovaně na stejném místě nezávisle u různých lidí, je extrémně malá. Ještě přesvědčivější bylo zjištění, že modroocí jedinci sdílejí i stejné okolní úseky DNA, takzvané haplotypy. To silně naznačuje, že většina z nich skutečně pochází od jednoho společného předka.

zdroj: Profimedia.cz

Krátce po vzniku mutace následovala migrace obyvatel směrem do severní Evropy. V prostředí s menším množstvím slunečního záření se světlejší pigmentace ukázala jako výhodná. Světlejší pokožka lépe vstřebává sluneční světlo potřebné k tvorbě vitamínu D. I když s sebou nesla vyšší riziko spálení, v daných podmínkách šlo o výhodnou evoluční sázku. Během tisíců let se tak světlejší pleť, vlasy i modré oči staly v severní Evropě běžnými.

Ne všichni modroocí jsou si rovni

Jenže genetika je málokdy tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá. Pozdější výzkumy ukázaly, že existují i výjimky. Někteří modroocí lidé nenesou původně popsanou variantu genu OCA2. Vědci objevili další genetické změny, které mohou barvu očí ovlivnit. Ukázalo se také, že pro přesnější předpověď barvy očí je potřeba sledovat více genetických míst, nikoli pouze jedno.

Barva očí totiž není černobílá záležitost. Existuje široké spektrum odstínů mezi hnědou, zelenou a modrou. Na výsledné barvě se podílí kombinace více genů, které spolu vzájemně interagují. Pokud tedy někdo má modré oči z jiného genetického důvodu, nemusí sdílet stejného dávného předka jako většina modrookých lidí.

Přesto zůstává hlavní příběh fascinující. Je velmi pravděpodobné, že naprostá většina lidí s modrýma očima skutečně pochází z jediné pradávné genetické události. Jedna drobná změna v DNA, jeden člověk někde v pravěké Evropě, a tisíce let evoluce, migrací a přirozeného výběru.

Až se příště podíváte do modrých očí, možná se díváte na odraz příběhu starého tisíce let. Příběhu o náhodě, která se proměnila v genetický fenomén. O malé mutaci, jež změnila vzhled milionů lidí. A také o tom, jak hluboko do minulosti může sahat něco tak obyčejného, jako je barva očí.