Magazín

Dvoudenní návštěva Miloše Zemana v Portugalsku by za normálních okolností nebyla příliš zajímavou zprávou ani pro jednu stranu. Program české hlavy státu se nijak nevymykal podobným formálním událostem - Zeman kromě schůzky se svým portugalským protějškem Marcelo Rebelem de Sousou například navštívil gotický Klášter jeronymitů v Lisabonu, kde položil věnec u hrobu největšího portugalského básníka Luíse Vaz de Camões, zahájil výstavu nazvanou "Karel IV. a víra" v Cascais, a zúčastnil se podnikatelského fóra.

Mimořádně znepokojivé rozhodnutí soudu, které útočilo na svobodu slova. Přestože HlídacíPes.org napsal v článku o skrývání skutečných vlastníků firem podnikajících v ČR pravdu a čerpal přitom z veřejných zdrojů, dosáhla firma s ruskými majiteli stažení článku. A to jen na základě předběžného opatření, ke kterému se nemohla redakce vyjádřit. Vrchní soud teď zákaz zveřejnění zrušil.

Zatímco se lidé rozplývají nad animovanou krysou vařící v luxusní pařížské restauraci, ty skutečné nechce na ulicích potkávat snad nikdo. V Paříži se jim ale místní ani turisté jen tak nevyhnou ani v těch nejluxusnějších čtvrtích. Vypasení hlodavci se v městě lásky přemnožili až tak, že město muselo dočasně zavřít několik parků, včetně Champs de Mars pod Eiffelovou věží.

"Skandální". Tak označila polská premiérka Beata Szydłová páteční protesty před polským Sejmem, které na okamžik vyústily ve střety s policií, a při nichž v budově dolní komory parlamentu uvízly stovky poslanců. Demonstrace odpůrců jejího kabinetu Szydłová popsala jako "důsledek bezradnosti a frustrace těch, kteří přišli o moc a nedokážou Poláky přesvědčit o své pravdě". Polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak volil ještě ostřejší slova: "Podle mého názoru jsou páteční události pokusem opozice nelegálně převzít moc."

Světem v pondělí otřásla zpráva o vraždě ruského velvyslance v Turecku Andreje Karlova, kterého zastřelil turecký policista. Ohrozí to křehké rusko-turecké vztahy?

Vánoční atmosféru Berlína zničil černý kamion, pod jehož koly v pondělí večer skončilo vše, co mu stálo v cestě. Stánky, vánoční stromky a desítky lidí, kteří si chtěli procházkou po trzích zpříjemnit večer. Den po útoku na místo proudí Berlíňané i turisté, přinášejí květiny a zapalují svíčky na památku dvanácti obětí.

Co den, to útok. Evropu vyděsila lavina krvavých incidentů. Vraždili nebo se pokoušeli vraždit islamisté, psychopati i neúspěšní žadatelé o azyl. Evropané stojí před nelehkým úkolem - zajistit si bezpečnost, aniž bychom se připravili o vlastní hodnoty.   

Zatímco ve Francii se letos staly hned dva velké teroristické útoky islamistů, Německu se zatím všechny obdobné akce vyhýbají. Vzhledem k tomu, že na německém území působí dohromady zhruba 40 federálních a regionálních tajných služeb, které spolu neumí komunikovat, a teroristé tak mezi nimi nepozorovaně proplouvají, je to spíš zázrak.