Mezi obviněnými je bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, bývalý místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a další členové kabinetu, který Madrid v pátek kvůli prosazování nezávislosti odvolal.

Prokuratura chce obžalovat politiky z několika trestných činů. Nejvyšší trest hrozí za vzpouru, a to až 30 let vězení, v případě neozbrojené vzpoury je ale maximální trest 25 let vězení. Obvinění se týká mimo jiné toho, že katalánští politici v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.

Rezoluce, která navrhuje zahájit proces, jenž skončí vytvořením a schválením ústavy samostatné republiky, je podle právníků neplatná. Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a na zákony o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září a které podle verdiktu ústavního soudu nejsou platné.

Puigdemont a ti členové bývalé vlády a bývalého vedení parlamentu, kteří přišli o imunitu, budou souzeni před španělským národním soudem. Případem předsedkyně parlamentu Carme Forcadellové, která se imunitě stále těší, se bude zabývat nejvyšší soud. Forcadellová a další dvě desítky katalánských poslanců nadále mají imunitu díky tomu, že se stali členy stálé parlamentní delegace, která bude zastupovat rozpuštěný katalánský parlament do prosincových voleb.

Prokurátor nepožádal o žádné předběžné opatření, tedy ani o vzetí obviněných do vazby. Vazbu ale může nařídit příslušný soud, pokud se politici před něj nedostaví k výslechu.

Celkem v pondělí prokurátor obvinil 20 lidí, z toho 14 bývalých katalánských ministrů a šest osob z bývalého vedení regionálního parlamentu. Obviněn byl i Joan Josep Nuet, který v pátek jako člen vedení katalánského parlamentu hlasoval proti tomu, aby byla rezoluce o nezávislosti přijata k hlasování v plénu. Mezi obviněnými je i ministr Santi Vila, který sám podal ve čtvrtek demisi na protest proti rezoluci o nezávislosti.

Prokuratura totiž obvinění nezakládá jen na páteční rezoluci o nezávislosti, ale tvrdí, že obvinění jednali proti španělské ústavě už dva roky. Krátce poté, co separatisté ve volbách z roku 2015 získali většinu v regionálním parlamentu, přijali jeho poslanci v listopadu 2015 rezoluci o odtržení od Španělska. Tato rezoluce, kterou posléze označil za protiústavní španělský soud, předpokládala uspořádání referenda.

Referendu o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října, se Madrid snažil zabránit soudně i silou. Španělská policie před ním zabavila statisíce volební lístků i volební urny. V referendu se pro odtržení ekonomicky silného regionu od Španělska vyslovilo 92 procent hlasujících; účast ale činila jen 43 procent. Řada volebních místností však zůstala zavřená, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.

Lidé demonstrovali před rozhlasem 

Asi stovka lidí se také ráno shromáždila před katalánským rozhlasem v Barceloně, aby protestovala proti pátečnímu útoku skupiny radikálů na budovu této stanice. Informoval o tom deník El País. Organizátorem akce byla mírová iniciativa, jejímž heslem je nenásilný odpor a solidarita. Lidé před rozhlasem, který vysílá pouze v katalánštině, nesli také katalánskou vlajku.

"Jsme tady, abychom bránili veřejnoprávní média, která se bohužel v posledních týdnech stala cílem útoku ultrapravice. Chceme vyjádřit solidaritu se zaměstnanci rozhlasu, protože bez informací není demokracie," vysvětlil důvod akce mluvčí iniciativy Ruben Wagensberg.

Katalánský státní rozhlase se v noci na sobotu stal terčem útoku skupiny radikálů, kteří rozbilo skleněné vstupní dveře a křičeli přitom "Tohle jsou přátelé (katalánské) vlády".

Katalánský rozhlas se hájí, že jeho reportáže jsou objektivní. Někteří ho ale viní ze separatistické propagandy. Pondělní manifestace před rozhlasem se zúčastnil například i bývalý poslanec regionálního parlamentu za radikální separatistickou stranu CUP David Fernández.

"Katalánsko se dnes probudilo do prvního pracovního dne katalánské republiky a území bez autonomní vlády," přivítala dnes posluchače redaktorka tohoto rozhlasu Monica Terribasová v jednom z ranních pořadů.

Před několika dny vydali zaměstnanci katalánských veřejnoprávních médií prohlášení, v němž varovali před omezením svobody katalánských sdělovacích prostředků. Hrozilo totiž, že Madrid v rámci omezení autonomie převezme kontrolu i nad katalánskými médii.

To se nakonec nestalo díky španělským socialistům, kteří v Senátu prosadili návrh, že kontrolu médií v Katalánsku bude mít nadále na starosti regionální parlament. Ten sice v pátek Madrid rozpustil, ale do prosincových voleb bude jako prozatímní instituce fungovat právě stálá parlamentní delegace složená ze dvou desítek poslanců ze všech parlamentních frakcí.