Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 8°C Polojasno

Aktualizováno: Lídři zemí NATO se na summitu shodli na posílení východního křídla bloku

Aktualizováno: Lídři zemí NATO se na summitu shodli na posílení východního křídla bloku
Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu | zdroj: Profimedia

Lídři zemí Severoatlantické aliance na summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině, vyzvali k potrestání válečných zločinů a varovali Moskvu před použitím chemických zbraní.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:20) Ve společném prohlášení se také lídři zemí NATO shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním. Summit NATO podle českého premiéra Petra Fialy vyslal signál o pomoci Ukrajině i že se válka nesmí rozšířit.

Summit dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu také o rok, tedy do září 2023, prodloužil mandát stávajícího generálního tajemníka Jense Stoltenberga.

Šéfové třicítky aliančních států v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem se sešli přesně měsíc od zahájení ruské invaze, po němž do východních členských zemí zamířily desetitisíce aliančních vojáků.

„Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí,” shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.

Biden ve svém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům, uvedl, že se alianční země zavázaly do červnového summitu připravit plán na dlouhodobější posilování svých jednotek. To má být součástí bezpečnostní strategie NATO na příští desetiletí, která se s ohledem na ruskou agresi proti původním plánům výrazně mění.

NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohlo Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky. Polský návrh na vyslání mírové mise pod alianční záštitou na Ukrajinu i proto souhlas summitu nezískal.

Prezidenti a premiéři aliančních zemí se naproti tomu shodli, že by se podpora Ukrajiny měla týkat i boje proti kybernetickým hrozbám či ochrany před chemickým, biologickým či jaderným útokem. Rusko si v posledních dnech podle Stoltenberga může hledat záminku právě k chemickému útoku, který by zcela změnil povahu konfliktu. „Jakékoli ruské využití chemických či biologických zbraní je nepřijatelné a mělo by vážné následky,“ upozornil šéf NATO.

Alianční lídři také vyzvali Čínu, aby se „zdržela jakékoli podpory ruského válečného snažení“ a ani nepomáhala Moskvě obcházet přijaté sankce.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:28) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu na summitu NATO varoval, že Rusko má v plánu jít dál, zacílí podle něj na východní státy aliance. Zelenskyj zároveň řekl, že jeho země, která měsíc čelí ruské agresi, potřebuje intenzivnější vojenskou pomoc ze Západu.

Rusko „chce jít dál - proti východním zemím NATO, s jistotou proti baltským zemím, proti Polsku“, varoval ukrajinský prezident v předem natočeném projevu. Prezidentům a premiérům třiceti zemí aliance řekl, že Ukrajina potřebuje bojové letouny, tanky, lepší protivzdušnou obranu a zbraně proti lodím.

Zelenskyj západním zemím vyčetl, že nereagují na ukrajinské prosby o pomoc. „Máte nejméně 20 000 tanků! Ukrajina požádala, abyste nám darovali nebo prodali jedno procento z nich. Ale ještě jsme nedostali jasnou odpověď,“ uvedl. „Nejhorší věcí během války je nemít jasné odpovědi na žádosti o pomoc,“ dodal. Řekl také, že Západ nevyslyšel prosby Kyjeva o poskytnutí bojových letounů.

„Ukrajinská armáda měsíc klade odpor v nerovných podmínkách. A já už měsíc opakuji totéž. Aby dokázala zachránit lidi a města, potřebuje vojenskou pomoc bez jakýchkoli limitů,“ prohlásil Zelenskyj s tím, že ruská strana svůj arzenál využívá bez omezení. Bez dalších podrobností uvedl, že dnes ráno ruská armáda použila zakázané fosforové bomby. Vzkázal alianci, že pokud Ukrajině poskytne všechny potřebné zbraně, dokáže zabránit smrti Ukrajinců při ruských útocích, při ruské okupaci.

V přepisu projevu zveřejněném na stránkách ukrajinské prezidentské kanceláře Zelenskyj na alianci rovněž opakovaně apeluje, aby „pomohla zavřít nebe“ nad Ukrajinou. Podle zdroje agentury Reuters ale v samotném proslovu o vytvoření bezletové zóny nepožádal.

Lídři NATO na dnešním mimořádném summitu projednávají další postup vůči ruské invazi na Ukrajině. Před začátkem schůzky dal šéf bloku Jens Stoltenberg najevo, že aliance bude Ukrajinu nadále vojensky podporovat, přímo do konfliktu se ale kvůli hrozbě jeho rozšíření do dalších zemí nezapojí.

(10:32, původní zpráva) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval lidi po celém světě, aby podpořili Ukrajinu a přesně měsíc od ruské invaze vyšli do ulic demonstrovat. Ve videonahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram v noci na dnešek apeloval i na občany Ruska a vzkázal jim, že mír je i v jejich zájmu, protože ukončí posílání jejich dětí na smrt na cizím území.

„Vyjděte ven ze svých kanceláří, bytů, škol a univerzit. Přijďte ve jménu míru, s ukrajinskými symboly a podpořte Ukrajinu a život,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident se obrátil i na ruské publikum. „Jsem si jistý, že mnoho z vás je znechucených politikou vlastního státu... Lživými zprávami propagandistů na internetu,“ řekl.

„Děláme všechno pro to, abychom tuto válku ukončili. A až uspějeme - a to se určitě stane - můžete si být jistí jednou věcí: vaše děti už nebudou posílat na smrt v naší zemi, na našem území,“ dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu přesně před čtyřmi týdny, 24. února. Stále ale trvá na tom, že proti sousední zemi nevede válku a hovoří o speciální vojenské operaci, jejímž cílem je podle Moskvy „denacifikovat“ Ukrajinu a ochránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo.

Zdroje: