Lidé a koně mají k sobě blíž, než byste čekali. Budou mít podobný osud?

Diskusi o tom, jestli moderní technologie jednou nahradí lidskou práci, lze vysledovat až k počátkům průmyslové revoluce. Ve dvacátých letech minulého století protestovala skupina dělníků proti zavádění moderních strojů do britských textilek, protože se báli, že je to připraví o práci. Od těch dob každá nová vlna technologického pokroku v lidech vyvolává obavy z masové vlny propouštění.

Na jedné straně diskuse stojí ti, kteří věří, že moderní technologie jednoho dne nahradí lidskou práci. Koneckonců Karel Marx ve svém Kapitálu, který psal ve „věku páry“, chápal automatizaci proletariátu jako nezbytný rys kapitalismu.

Ohrozí technologie lidskou práci?

Ekonom John Maynard Keynes zase ve věku elektrifikace a letadel předpověděl, že tyto objevy povedou k nárůstu materiálního blahobytu.

Na začátku počítačové éry napsala skupina vědců americkému prezidentu Lyndonu Johnsonovi dopis, ve kterém ho varovala před tím, že výsledkem kybernetizace bude neomezená výrobní kapacita, která bude vyžadovat méně lidské práce.

Na druhé straně stojí teoretici, kteří tvrdí, že moderní technologie zaměstnanost neohrozí. Podle nich počet míst a reálná mzda zůstávají od poloviny devatenáctého století neměnné, i přes rychlý vzestup technologií. Národní akademie věd ve své zprávě z roku 1987 vysvětluje, proč tomu tak je: „Snížení nákladů na výrobu a v závislosti na tom i snížení ceny konkrétního zboží na trhu často vede ke zvýšení výkonnosti. Vyšší výkon, který je motivován poptávkou, má za následek zvýšení produkce, což vyžaduje více práce,“ píše se ve zprávě.

Lidé a koně mají něco společného

V roce 1983 se nositel Nobelovy ceny Wassily Leontief pokusil vztah mezi technologií a lidskou prací vysvětlit na srovnání lidí a koní.

Po mnoho let vzdorovala koňská síla jakýmkoli pokusům o modernizaci, i když byla postupně nahrazována technologickými vynálezy.

Telegraf nahradil Pony Express, železnice dostavníky. Přesto se ale počet koní nezmenšoval, protože jich bylo stále potřeba na farmách, ale i v centrech měst.

Koně z ulic měst vlastně vytlačil až vynález spalovacího motoru. Přesto se ale nedá říct, že by koně zcela zmizeli.

I v současné době se koně využívají nejenom pro zábavné a sportovní ježdění, ale pozvolna se vrací jako pomocníci v lesích a těžko dostupných terénech, kam se moderní stroje nedostanou.

Podle Leontiefa bude mít podobný osud i lidská práce, kterou v některých oblastech možná nahradí roboti či jiné automatické stroje, ale v jiných se později ukáže jako nezastupitelná.